Článek
Vymýšlely se nejrůznější způsoby, jak podobným činům zabránit. Výkup je možný jen na občanský průkaz a od fyzických osob se některé druhy odpadu vykupovat nemohou, mimo jiné předměty pietního charakteru nebo součásti dopravní a energetické infrastruktury. Výplata se také nesmí provádět v hotovosti.
Přes tato opatření krádeže kabelů neskončily, i když je jich méně než před patnácti lety. Jednoznačně se ale ukazuje, že výkupní ceny jsou natolik lákavé (měď se vykupuje za částky mezi 50 až 200 Kč za kilo), že se podobné krádeže pachatelům vyplácejí a existuje síť překupníků. Nikdo nebude přeřezávat kabely jen tak z plezíru. Pokud nebude odběratel, nebudou to dělat. Kde není poptávka, tam není nabídka.
Řešení je nasnadě - prostě výkup mědi natolik omezit, že se už nikomu nevyplatí kabely přeřezávat a někomu je nosit. Protože ten je prostě nebude mít kde prodat.
Měď je důležitá surovina, jejíž význam roste - je to jeden z nejlepších vodičů, je potřeba v elektromotorech i ve výpočetní technice. Její recyklace je důležitá. Pokud však stát není schopen ani za třicet let zabránit krádežím kabelů, které způsobují škody, jako například teď o víkendu, měl by přestat měď vykupovat do té doby, než najde skutečně funkční řešení.
Možnost prodávat měď jako druhotnou surovinu, a to za velmi přísných podmínek podobných evidenci lihu, by měl mít pouze omezený počet licencovaných firem, které by nesly plnou zodpovědnost za výkup. Místo placeného výkupu by se měly rozšířit kontejnery, kam by se mohla zařízení s mědí házet.
Jestliže mi před lety ministerstvo pro životní prostředí, jemuž jsem si stěžoval na uzavření nedaleké sběrny, kam jsme nosili papír, sdělilo, že nebude podporovat sběrny, protože chce, aby se papír dával do kontejnerů, mělo by nyní u předmětů s mědí uplatnit podobné řešení.
Možná ani jedno není optimální způsob, já taky nejsem odborník na výkup druhotných surovin, ale v neděli se opět ukázalo, že to asi není u nás nikdo. V každém případě by se stát, respektive příslušné ministerstvo, mělo občanům veřejně omluvit a odškodnit všechny postižené, tedy refundovat dopravcům vzniklé náklady, protože v tomto případě je na vině stát. Vnitro za to nemůže, policie každý metr kabelu hlídat nemůže.
Pokud si jako občan nemohu bez IČO koupit olověný cín na pájení, jak je možné, že lze prodávat sběrným surovinám měděné kabely a stát je v tomto případě bezmocný.
