Článek
Pláž Bondi neměla být jediným místem útoku. Už byl zadržen člověk, který chtěl zaútočit na vánoční trhy v Magdeburgu, a rozbita byla také propalestinská skupina plánující na Nový rok útok na letišti v Los Angeles.
I když se podařilo zabránit teroristům v útocích, stín strachu tu zůstává. Teroristé ale nemají šanci změnit svět, i když povraždí několik lidí. V případě Chanuky je mimo jejich chápání, že tento svátek nepřipomíná jen zázrak, kdy ve znovu vysvěceném druhém Chrámu v Jeruzalémě zůstal v konvičce olivový olej pro menoru jen na jeden den, vydržel však hořet osm dní, než se vylisoval další olej. Chanuka souvisí především s úspěšným povstáním Makabejských v roce 165 př. n. l., kteří porazili Antiocha IV. a vyhnali ho z Jeruzaléma.
Touhy zničit Izrael jsou velmi staré a velmi marné. První písemná zmínka o Izraeli pochází ze stély egyptského faraona Merenptaha z 13. století př. n. l. - a už ta o něm bláhově hovoří jako o zničeném. „Libye je poražena, země Chetitů je v klidu, Kanaán je zbědovaný. Aškalón dobyt, Gezer uchvácen, Izrael je zničen a nemá žádná semena,“ chvástají se hieroglyfy na stéle. Více než tři tisíce let poté je říše faraonů zavátá pískem, zatímco Izrael žije.
Židé sice žili dlouhou dobu v diaspoře, ale kulturu si asimilovat nenechali. Přežili dokonce i holokaust stejně jako předtím brutální řádění kozáků vedených Bohdanem Chmelnickým a Tatary nebo kruté pogromy po nástupu cara Alexandra III. Namlouvat si, že teď nějak někam zmizí nebo se nechají vyhnat, je hloupé a odhaluje to jen omezené myšlení salafistických fundamentalistů.
Stejně hloupá je i představa Kremlu, že se Ukrajinci stanou opět těmi správnými Rusy, i když jejich historie není tak dlouhá jako ta židovská. Občas se v této souvislosti připomíná už výše zmíněný Chmelnický, který se postavil do čela povstání proti Polákům. Když nebyl schopen čelit tlaku polských vojsk, hledal ochranu u ruského cara. Tak se levobřežní Ukrajina dostala do ruského područí. Rusové to berou jako důkaz, že Ukrajinci touží po ruském obětí. Je to však jinak. Ukrajinci se své samostatnosti nevzdají stejně, jako se Židé nikdy nevzdali touhy po své zemi.
Pro západní svět existuje jediný způsob, jak podobně pošetilému extremismu čelit. Nenechat si vzít, co máme, nepodlehnout strachu, nepřestávat chodit na akce, na které chodit chceme, nenechat se udolat a neustoupit. Zachovat si svůj způsob života, i když se někomu nemusí líbit a může mít pocit, že urážíme jeho víru a jeho pohled na svět. Židům se to podařilo. A v tom je inspirace i pro nás.
