Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Klempířova prázdná židle zpečetila rozkol s kumštýři - Josef Koukal

„Nemusí mě milovat, hlavně když se bojí.“ Citát připisovaný Caligulovi prošel ústy řady pozdějších vojevůdců a panovníků. V povolebním Česku si vládnutí na sílu osvojují kupodivu ti nejméně pravděpodobní. Juniorní vládní strany, které vítěznému Andreji Babišovi doplňují stavy do jediné parlamentní většiny, která nepřipustí jeho vydání zákonu.

Foto: Právo

Josef Koukal

Článek

Ke konfrontačnímu stylu předsedy Motoristů sobě Petra Macinky a jeho politického pobratima Filipa Turka se v uplynulém týdnu připojil i ministr kultury Oto Klempíř. Stačilo přitom málo a na jeho vztahu s uměleckou obcí se dalo leccos zachránit. Když však v pondělí nechal prázdnou židli, kterou mu připravili pořadatelé diskuse v pražském Divadle Palace, vzájemný rozkol tím zpečetil. Následná úterní návštěva moderátorů Aleše Cibulky a Michala Jagelky na ministerstvu byla už jen plesnivou třešničkou na spáleném dortu.

Po sérii politických ministrů, kteří kulturu vedli za posledních dvou vlád, mohl Klempíř reprezentovat návrat k dobám, kdy resort spravovali lidé od kumštu. Bylo jich dost (dramatik Uhde, spisovatel Tigrid, herci Stropnický, Jandák a Štěpánek, hudebník Riedlbauch, divadelník Dostál), ne všichni se těšili stejné oblibě, ale měli k uměleckému prostředí vazbu a panovala mezi nimi a jím elementární důvěra. S tou je u Klempíře konec a jak se zdá, vztahy půjdou spíš na ostří nože.

Je fakt, že kulturní obec nevítala nového ministra s nadšením hned od začátku. V říjnu se zvedla podpisová akce umělců, pracovníků v kultuře, studentů a učitelů proti záměru, aby byl resort svěřen Motoristům. Skrze podezření, že ona obskurní strana je pro kulturu podobným požehnáním jako pro životní prostředí. Ostražitost zostřila i Klempířova minulost předlistopadového práskače Státní bezpečnosti.

Přesto mohl ministr pořád namítat, že s totalitním škraloupem není v místní politice sám a nejdůležitější ze všeho je přece program, který jeho strana pro oblast umění přichystala. Ten je plný vzletných myšlenek. Hovoří se v něm o svobodné a silné kultuře se stabilně zajištěným financováním, kde umělci budou mít vyšší platy a návštěvníci dostupné vyžití. K prioritám Motoristé přihodili i maximální nezávislost veřejnoprávních médií.

Jenže už několik týdnů poté, co vláda získala důvěru Sněmovny, se programové sliby povážlivě drolí. V čerstvě schváleném rozpočtu pro letošní rok je kapitola resortu seškrtána a veřejnoprávní média se aktuálně bouří proti záměru vlády zrušit koncesionářské poplatky coby záruku nezávislosti.

Že Klempíř odmítl účast na besedě s herci, kteří na demonstraci kritizovali předsedu strany, za niž sedí ve vládě, je zbabělé. Že však sám nenastartoval debatu o plánovaných zásadních změnách, je neomluvitelné. Sám má prý čtyři možné návrhy financování veřejnoprávních médií, na dalších pracuje meziresortní komise, vše se ale odehrává tajně. Veřejnost místo toho zásobuje fotografiemi z vřelé schůzky se slovenskou ministryní Martinou Šimkovičovou, která je pro svobodnou kulturu zářným postrachem.

Motorističtí předáci jsou v poslední době vděčnými terči virálního humoru. Tvůrci si nejčastěji berou na mušku jejich zbytnělá ega. Tak si svou popularitu dosavadní influenceři nepředstavovali. Teď budou chtít vládnout po zlém.

Výběr článků

Načítám