Článek
Pokud palestinští teroristé vraždí, soucit si nezaslouží, ovšem stejně tak si ho nezaslouží jiní vrazi, a nemusejí to být jen radikální židovští osadníci, kteří taky mají na svědomí lidské životy, i když nesrovnatelně méně. Byť si to možná někdo nemyslí, tak Palestinci jsou přesně stejně lidé jako Židé a další obyvatelé Izraele nebo třeba Češi.
Pokud to silně protiizraelský španělský premiér Pedro Sánchez označil jako krok na cestě k apartheidu, tak má bohužel pravdu. Pro Palestince nebo palestinské teroristy platí jiné zákony než pro ostatní, což popírá jedno ze základních pravidel demokracie - rovnost před soudem.
Jsou případy, kdy má i bytostný odpůrce trestu smrti, jímž jsem, pocit, že si pachatel žít nezaslouží. V případě zrůdného nacisty Adolfa Eichmanna, jenž byl posledním popraveným v Izraeli, jsem si neříkal, že byla chyba ho popravit. I v případě primáře, který mimořádně trýznivým způsobem zamordoval svou milenku, jsem uvažoval, jestli by si trest smrti nezasloužil. Zrušení trestu smrti je však mimořádně důležité už kvůli případnému justičnímu omylu. Z amerických věznic je známo dost případů, kdy za mřížemi strávili dlouhá léta nevinní.
Izrael se rozhodl uplatňovat starozákonní koncept oko za oko, zub za zub, čímž se ani netají radikální ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Lze chápat pozůstalé, kteří chtějí poslat na smrt vrahy svých blízkých. Pojetí život za život však vede k nekonečným krevním mstám, které mohou trvat staletí. Rozhodně nenapomáhá urovnání izraelsko-palestinského konfliktu.
Rizik je však více. Radikální palestinská hnutí sice nebudou moci vydírat a požadovat za unesené izraelské občany propuštění násobně více odsouzených teroristů, protože nebude koho propustit, ovšem z popravených udělá mučedníky, což radikální muslimové umějí.
Trest smrti nebude mít ani odrazující účinek, což ukázala už řada studií i u běžných zločinců. Indoktrinovaní palestinští teroristé navíc věří, že za svůj čin půjdou rovnou do nebe a budou tam mít pro svou potěchu pověstné panny. U Alláha to mohou vyžehlit i příbuzným, jejichž váha vzroste, když se potomek obětoval ve svaté válce proti nemuslimům, malému Satanovi.
Izrael se po poslední válce v Gaze a útocích na Írán cítí právem vojensky silný. Ovšem podobnými kroky si vytváří další nepřátele na celém světě. Mám velké pochopení pro obavy Izraelců, že je Hamás a íránský režim chtějí vyhladit. Tímto krokem se však dostávají na úroveň svých nepřátel - a dávají svým militantním odpůrcům za pravdu.
Izrael naopak potřebuje po válce v Gaze s velmi vysokým počtem obětí svou image vylepšovat. Sporných je přitom více izraelských kroků, jako vystěhovávání obyvatel z jihu Libanonu, aby se mohly zničit jejich domy, protože v nich Hizballáh rozmístil rakety.
Hizballáh to dělá, ale nelze za to plošně trestat obyvatele, kteří nemají jinou možnost než splnit, co si toto násilné hnutí přeje. Izrael tím ale naopak Hizballáh posiluje, protože vyhnaní sice budou mít vztek na Hizballáh za to, že si z jejich domů udělal odpalovací zařízení, ale mnohem větší vztek budou mít na Izrael za to, že jim zničil domy a vyhnal je. Nahání je do náruče oslabeného Hizballáhu a dá mu dobrou záminku pro jeho další existenci a prodlužuje konflikt na další dekády.
