Článek
Rusové tvrdí, že rostlina Silene stenophylla je nejstarší rostlinou, která byla kdy oživena. Je přitom plodná a schopná množení. Zdobí ji bílé květy, které oplývají semínky. Již dříve se podařilo oživit pradávnou rostlinu kanadským vědcům, avšak tehdy šlo o výrazně mladší rostlinný druh.
Vědcům se podařilo dostat k pozůstatkům rostlinných pletiv ve veverčí noře, kde byla nashromážděna semínka, ale i kusy ovoce a rostlin. To vše navěky uvěznil sibiřský permafrost, tedy neustále zmrzlá půda. Tedy neúplně navěky - "pouze" asi na 30 000 let.
Genetické tůňky zdrojem informací
Podle Rusů experiment jasně ukazuje, že permafrost slouží jako přírodní úschovna starodávných forem života. Svá zjištění Rusové publikovali v úterním vydání amerického magazínu "Proceedings of the National Academy of Sciences".
"Považujeme za nezbytné pokračovat se studiem permafrostu jako takové pradávné genetické tůňky. Obsahuje totiž pozůstatky života, který už před dlouhou dobou zmizel z povrchu této planety," uvedli vědci ve svém článku.
Oživená rostlina se adaptuje skvěle
Vedoucí Institutu buněčné biofyziky Světlana Jašinová, která na oživovací snahu dohlížela, tvrdí, že rostlina vypadá velmi podobně jako její moderní verze, která stále roste v oblasti severovýchodní Sibiře.
"Je to životaschopná rostlina a adaptuje se opravdu dobře. Doufáme, že budeme moci ve své práci pokračovat a oživit další rostliny. V oblasti pravého břehu spodní části řeky Kolyma bylo objeveno velké množství zkamenělých nor, ve které se nachází mnoho rostlinných pozůstatků," uvedla Jašinová v telefonním hovoru s agenturou AP.
Nory se nacházejí více než 40 metrů pod současným povrchem ve vrstvách, v nichž se vedle rostlinných pozůstatků nacházejí i kosti obřích savců, jako jsou mamuti, nosorožci srstnatí, bizoni či koně.
Nejdříve veverka, poté mamut
Podle vědců je nyní prokázáno, že rostlinná pletiva a živočišné tkáně jsou pod ledem skvěle zachovány, a otevírají tak cestu pro případné oživování savců z doby ledové.
"Pokud budeme mít štěstí, objevíme nějaké živočišné tkáně tehdejších veverek a touto cestou se postupně dostaneme až k oživení mamuta," uvedl pro AP další člen vědeckého týmu Stanislav Gubin.