Článek
Oba ostravské páry orlosupů bradatých sice letos snesly každý dvě vejce, nakonec ale odchovávají oba pouze po jednom mláděti.
“ Jedno vejce totiž ptáci rozbili a jedno bylo přeneseno do líhně, kde se o vylíhlé mládě postarali chovatelé. Následně bylo převezeno do liberecké zoo k pěstounskému páru, který o vlastní mládě přišel,“ uvedla mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková. Dodala, že pokud se odchovy podaří, tak je velmi pravděpodobné, že i tato tři mláďata budou moci létat volně po evropské přírodě.
Bohužel, chov orlosupů není vůbec jednoduchý. V jedné hnízdní sezóně pár odchová pouze jedno mládě, přestože samice snáší obvykle dvě vejce. Podobně jako u některých dalších druhů dravců, se totiž i u orlosupů vyskytuje jev zvaný siblicida. „Silnější, obvykle starší mládě, usmrtí slabšího sourozence. Je to zcela přirozený jev a jakási pojistka pro případ nedostatku potravy,“ vysvětlila mluvčí zoo s tím, že také proto bývá druhé vejce přemísťováno do líhně.
Důležité je, aby mláďata byla odchována přirozeně, to znamená svými rodiči, proto zoologické zahrady přistupují k tomu, že jsou ta „druhá“ mláďata adoptována jinými orlosupími rodiči.
Letošní mládě orlosupa bradatého vylíhlé letos v únoru v ostravské zoo.
Lidé se dříve orlosupů báli a pronásledovali je
Tito podle odborníků impozantní mrchožraví dravci byli lidmi dlouhodobě pronásledováni, než se ukázalo, že pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí ani konkurenci. Naopak v ekosystému plní důležitou sanitární funkci, protože se živí zbytky mršin.
Díky přísné ochraně a nezměrnému úsilí mnoha lidí se dnes orlosupi v Alpách i na jiných místech opět vyskytují a rozmnožují se. „Klíčovou úlohu při návratu těchto majestátních ptáků do přírody sehrály ochranářské instituce, jako právě zoologické zahrady, specializované chovné stanice, správy národních parků a další organizace,“ upozornila Nováková.
Projekt návratu orlosupa do Alp byl zahájen v roce 1978, první ptáci byli do přírody vypuštěni po osmi letech příprav v roce 1986. Za dalších 11 let byla úspěšně vyvedena první mláďata. To dokazuje, jak dlouhá a náročná je náprava předchozích zásahů člověka do přírody.
Zoo Ostrava je do projektu zapojena od roku 2009 a ke konci roku 2025 bezplatně poskytla pro repatriaci již 24 v zajetí vylíhnutých mladých jedinců, kteří byli vypuštěni na různých místech v Evropě.
Orlosup bradatý byl v minulosti z evropské přírody téměř vyhuben.
