Článek
Aktuálně jsou dingové v Queenslandu klasifikováni jako invazní druh, uplatňují se na ně proto stejné restrikce jako třeba na lišky či králíky. Znamená to, že se nemohou distribuovat, prodávat a vypouštět do přírody, přestože v ní běžně žijí, ani přesouvat, krmit či chovat. Informoval o tom web veřejnoprávní stanice Australian Broadcasting Corporation.
Politici však revidují zákony o biologické ochraně, klasifikace psů dingo by se tak mohla od příštího roku změnit.
„Dingové budou i nadále chráněni v národních parcích, zároveň však budou moci majitelé půdy podniknout kroky k ochraně hospodářských zvířat před útoky divokých psů nebo dingů,“ uvedlo ministerstvo zemědělství státu Queensland.
Odborníci nicméně tvrdí, že taková změna by způsobila řadu ekologických i kulturních rizik a ohrozila by blahobyt zvířat.
„Dingové nejsou psi,“ uvedla Alix Livingstoneová z neziskové organizace Defend the Wild. „Jde o geneticky, evolučně i behaviorálně svébytný druh, který v Austrálii zastává neodmyslitelnou roli vrcholného suchozemského predátora,“ doplnila.
Domácí podmínky jim nesvědčí
Vědkyně Kylie Cairnsová tvrdí, že klasifikace dingů je nekonzistentní, protože jeden zákon je považuje za přirozenou součást australské krajiny, podle opatření o biologické bezpečnosti jde o škůdce.
„Je to protimluv, se kterým se potýká mnoho států,“ dodala Cairnsová s tím, že za původní zvířata lze považovat ta, která obývala Austrálii dávno před příchodem Evropanů. Dingové na kontinentů žijí tisíce let, zatímco domácí psi dorazili až s kolonizátory.
Cairnsová vysvětlila, že dingové nejsou vhodnými kandidáty na mazlíčky. „Jsou divočejší, takže se jim v domácím prostředí tolik nedaří. Jsou chytřejší a mnohem zdatnější v tom, aby z domácností utekli, dokážou třeba přelézt ploty.“
Dingové se mohou jako mazlíčci chovat už ve státech Nový Jižní Wales a Západní Austrálie. Podle tamních útulků ale množství zvířat skončí opuštěných nebo se jich majitelé vzdají.
