Hlavní obsah

Samičky chobotnic házejí věci po samcích, kteří je obtěžují

1. 9. 2021, 16:45

Chobotnice patří k nejinteligentnějším obyvatelům moří a oceánů. Už dřívější záznamy odhalily, že tito hlavonožci pomocí chapadel či svého sifonu vrhají ze svých doupat zbytky potravy, kamení či skořápky mušlí. Analýzou novějších záznamů pak vědci objevili, že se podobným chováním snaží samičky zbavit příliš dotěrných samců. Informoval o tom server New Scientist.

Foto: Profimedia.cz

Chobotnice sydneyská (ilustrační foto)

Článek

V roce 2015 Peter Godfrey-Smith se svými kolegy z Univerzity v Sydney natočil chování několika chobotnic sydneyských v australském Jervisově zálivu. Záliv je jedním z míst, kde se vyskytuje řada chobotnic na velmi malém prostoru, a je proto přezdíván Octopolis.

Tým vědců zachytil kamerami boje, páření i neobvyklé jednání, které pro nedostatek lepších výrazů nazval „vrhání“, i když i střílení by zřejmě bylo namístě. Chobotnice chapadly pod svým tělem drží kameny, mušle či zbytky potravy a následně je svým sifonem (trubice, kterou proudí voda a kterou měkkýši používají k pohybu, krmení či dýchání) vymrští prudce pryč.

Chobotnice využívaly toto vrhání předmětů ke hloubení svých doupat nebo k odstraňování zbytků potravy z doupat. Nahrávky ale zachytily, že v řadě případů mrštěné předměty zasáhly další jedince. Tehdy však vědci nemohli určit, zda k trefení druhých chobotnic došlo záměrně, či náhodou.

Nahrávky z roku 2015

Díky analýze dalších nahrávek dnes ale už mohou tvrdit, že chobotnice házejí na své druhy kamínky, mušle či bahno záměrně. Dokonce zjistili, že mezi náhodným odhazováním zbytků a snahou někoho trefit je u chobotnic patrný jasný rozdíl.

Příliš dotěrní samci

Zatímco při stavbě doupěte a následném trefení druhé chobotnice munice dopadala vždy před přední chapadla, při cíleném trefení chobotnice rána většinou dopadla mezi první a druhé chapadlo nalevo či napravo. To podle Godfrey-Smithe naznačuje určitou dávku míření, a tudíž i záměru.

Házení používají téměř výhradně samice, když se snaží zbavit příliš dotěrného samce, který se s nimi chce spářit.

Páření chobotnic? Několikahodinová rozkoš a pak smrt

Koktejl

O tom, že jde o záměr, přesvědčil vědce případ jednoho výjimečně neodbytného samce, po kterém samice mrštila bahno a usazeniny hned desetkrát. Ve čtyřech případech se samec pokusil uhnout, ale byl neúspěšný. Ve dvou už reakci samice předvídal a klidil se dřív, než k vymrštění bahna došlo.

Chobotnice ve spánku měnila barvu. Dost možná snila o krabovi

Koktejl

Podle Godfreyho-Smithe jde o velmi unikátní chování. I když v přírodě nalezneme spoustu druhů živočichů, kteří střílejí či házejí předměty po ostatních, jen málo z nich (mezi nimi například šimpanzi) cílí na jedince svého druhu.

Ventilace frustrace

I když toto chování vypadá jako forma útoku, je to spíš druh sociální interakce, která je ostatními akceptována. Tým vědců nevypozoroval, že by došlo k protiútoku a chobotnice se snažily házet předměty zpět.

Házení předmětů navíc nemusí mít jen praktický účel. V jednom případě vědci natočili odmítnutého samečka, který poté, co neuspěl, mrštil skořápku do prázdna a změnil barvu. To naznačuje, že chobotnice toto házení mohou používat i jako formu ventilace frustrace.

Reklama

Související témata:

Výběr článků