Článek
„Když bude mít pozorný návštěvník štěstí, uvidí u každého druhu právě jedno mládě. Mláďata sají mateřské mléko, dospělci v přírodě pijí vodu, ale jen minimálně, vystačí si totiž s vodou obsaženou v jejich nejoblíbenější potravě – houbách, které tvoří v určitém ročním období až 80 procent jejich potravy,“ uvedla chovatelka Kateřina Hluchá.
V olomoucké zoo těmto vačnatcům nejvíce chutnají hlívy, žampiony a batáty. V zoo se jedná o poměrně nenápadné chovance, kterých si řada návštěvníků ani nevšimne, ve volné přírodě jsou klokánci velmi vzácní.
„Čtyřprstí klokánci žijí výhradně v Austrálii a na Tasmánii, přičemž celou třetinu (4 z 12 známých druhů) již lidé vyhubili. I proto je důležitý jejich chov v lidské péči, včetně zoologických zahrad, který představuje důležitou pojistku proti potenciálnímu vyhubení. Pro dva ze tří druhů (klokánka králíkovitého a krysího) je zřízen a veden Evropský záchovný program,“ konstatoval zoolog Jan Pluháček.
Klokánek rudohnědý je největší z klokánků a současně v přírodě dosud hojný druh, který však v zoologických zahradách nebývá zastoupen příliš často. Aktivní je výhradně v noci, přes den odpočívá v kuželovitých hnízdech vyrobených z trávy, větviček a kapradin, které si k jeho stavbě sbírá předními končetinami a nanosí chápavým ocasem.
Ve volné přírodě se klokánci živí hlavně houbami.
„V jednom okamžiku může mít postaveno až pět hnízd, která používá. Samci chodí navštěvovat hnízda samic každý den až do okamžiku, kdy je samice v říji. Vokalizace klokánků zahrnuje poplašné volání, jemné syčení, chrochtání či zvuk evokující motorovou pilu,“ poznamenala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
Populace klokánka krysího v přírodě sice vytrvale klesá, naštěstí ale stále nepatří mezi ohrožené druhy. Na rozdíl od dalších druhů je aktivní částečně i ve dne. Příznačný je pro tohoto vačnatce protáhlý čumák, tělem se podobá více kryse. I proto, že má zadní nohy kratší než ostatní klokani.
Klokánek králíkovitý byl od roku 2008 hodnocen jako kriticky ohrožený, neboť jeho stavy prudce klesaly. Nicméně úspěšným chovem v lidské péči, včetně zoologických zahrad, a zejména striktní ochranou v přírodě (přemisťování klokánků do nových oblastí a odstřel lidmi dovezených šelem) bylo loni dosaženo jeho vyřazení ze seznamu ohrožených druhů.
„Klokánci jsou vítanými zahradníky. V rámci ekosystému hloubí jámy, ve kterých se drží voda a usazují nánosy naváté větrem, což je skvělé prostředí pro klíčení semen,“ dodala Gronská.
