Článek
Vedle trojice hříbat se v milovické rezervaci letos narodilo již několik mláďat praturů, na první letošní přírůstek zubrů rezervace ještě čeká. Období rození mláďat patří podle zakladatele rezervace Dalibora Dostála každý rok k vrcholům turistické sezony v milovické rezervaci.
„Za možností vidět hříbata divokých koní v nejrozsáhlejší české rovinaté nížině přijíždějí lidé z celé republiky,“ uvedl Dalibor Dostál. Podle něj sem v nejnavštěvovanějších dnech přijíždí stovky turistů denně. Na zdejších pastvinách už žije kolem 150 těchto velkých zvířat, která se tu od roku 2015, kdy byla rezervace založena, zdárně množí.
Turisté a laičtí pozorovatelé nejsou jediní, kdo narození hříbat v milovické rezervaci netrpělivě vyhlíží. „Na přírůstky z Milovic čekají zakladatelé rezervací velkých kopytníků z celé České republiky,“ potvrdil Dostál. V současné době se podle něj připravuje několik nových rezervací, kde budou divocí koně pomáhat s obnovou krajiny. A také se ty stávající rozšiřují.
„Odrostlá hříbata se do nových rezervací budou převážet na začátku zimy. Letos v Česku vznikly dvě nové rezervace, jedna v Chráněné krajinné oblasti Šumava a druhá v Českém ráji,“ upřesnil Dostál, který je ředitelem společnosti Česká krajina, stojící za zřízenou rezervací mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou a mnoha dalšími v republice.
Celkem už velcí kopytníci žijí v sedmnácti českých rezervacích na ploše přes sedm set hektarů. Kromě českých rezervací se však o divoké koně z Milovic zajímají také ochránci přírody ze zahraničí. „Společnost Česká krajina je největším chovatelem divokých koní na světě mimo Velkou Británii, proto jsou zdejší zvířata žádaná po celé Evropě,“ uvedl Dostál.
Smyslem zakládání rezervací je návrat velkých kopytníků do krajiny. V ní tato zvířata pomáhají se spásáním agresivních travin či náletových rostlin a vytvářejí podmínky pro pestřejší floru i faunu. Česká krajina spolupracuje s odborníky z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze a mnoha dalšími univerzitami a institucemi.
Z milovické rezervace se tak nešíří už jen zvířata, ale i semena rostlin ze zdejších luk a pastvin. Ve středních Čechách nebyla dosud lokální semena k dispozici, tady se pracuje na osevní směsi pro Kokořínsko. „V rámci středních Čech je to první osevní směs, na jejímž vzniku se podílíme,“ potvrdila Kamila Vítovcová z ČSOP Šumava, která se vytvářením regionálních směsí zabývá a zároveň se jako botanička na Jihočeské univerzitě věnuje přirozeným postupům obnovy přírody.
