Článek
Jsou ještě nějaké druhy zvířat, které byste chtěli dovézt? Jak by se měla rezervace rozvíjet?
Do budoucna uvažujeme ještě o menší skupině jelenů evropských nebo o divokých oslech. Každé z těchto zvířat má na krajinu jiný vliv než zubři, divocí koně a pratuři, a mohla by přispět k větší pestrosti prostředí i potlačování expanzivních křovin. Spíše než na rozšiřování plochy bychom se chtěli zaměřovat na návrat původních druhů, které v těchto místech dříve žily.
Pro první stádo jste měli asi 40 hektarů. Postupně dorazila další zvířata. Kolik kopytníků teď v rezervaci žije?
Rezervace má v současné době 350 hektarů a je stále největší v České republice. V zahraničí jsou ale podobné rezervace běžně na tisícovkách hektarů, tak věříme, že nás někdo v Česku brzy překoná. V milovické rezervaci nyní žije sto čtyřicet velkých kopytníků.
Hned na podzim po otevření byla v ohrožení života klisna s hříbětem. Patrně kvůli nevhodnému krmení od návštěvníků. Jsou už poučení?
Situace je určitě lepší než v prvních letech. Pomohlo jak zvětšení rozlohy, tak osvěta. Právě nešťastné uhynutí první klisny, která v rezervaci porodila hříbě, na komplikace spojené s přikrmováním, výrazně pomohlo tomu, že už lidé nenosí tašky plné pečiva, jako se to stávalo v prvních měsících.
Zpět k dovezeným druhům. Proč právě divocí koně z Anglie? Opravdu na našem území kdysi pobývali?
Divocí koně z anglického Exmooru skutečně odpovídají velikostí, vzhledem a zbarvením původním divokým koním, kteří kdysi žili na evropském kontinentu. Vědci nedávno na základě analýzy DNA u nejstarších linií těchto koní našli vazby až do období pleistocénu, tedy posledního období pravěkých čtvrtohor.
Jak je to s obrovskými zubry z polských pralesů?
Zubr je největším z trojice velkých kopytníků. U nás byl až do středověku velmi rozšířeným zvířetem. Svědčí o tom nejenom názvy řek, obcí a měst, jako Zubří, Zubřina nebo Zubrnice, ale také analýza středověkých šlechtických erbů z celé Evropy. Ta ukázala, že na erbech se zubři nejvíce objevovali u nás a v Polsku.
Dalibor Dostál v rezervaci s divokými koňmi
Stejně jako divocí koně, i zubři mají pozitivní vliv na krajinu, takže pomáhají obnovovat její květnatost a tím vytvářet podmínky pro návrat motýlů a dalších organismů. V současné době chováme největší stádo zubrů v České republice. Někteří zubři z milovické rezervace se budou podílet na založení nové rezervace v Doupovských horách. Tam nyní ve spolupráci s partnery vykupujeme pozemky, na které veřejnost může přispět na rajprozubry.cz.
Největší zvláštností jsou zpětně vyšlechtění pratuři. Připomínají filmový příběh Jurského parku a dinosaury. Proč byli vráceni do života?
Původního pratura člověk vyhubil, přestože se jednalo o jeden z nejrozšířenějších druhů velkých savců. Vyskytoval se v Evropě, v Asii až po Korejský poloostrov i v severní Africe. V nalezištích pravěkých lovců nacházeli archeologové jejich kosti podobně často jako třeba kosti jelenů. Vyhubení tak početného zvířete ukazuje, že schopnost člověka ničit přírodu je někdy opravdu mimořádná.