Hlavní obsah

Čím víc pruhů, tím méně kousnutí. Zebří zbarvení může pomoci i kravám

Novinky, tcs

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dlouhá léta vědci uvažovali, k čemu zebrám slouží pruhy. Zprvu nejpopulárnější teorii, že pruhy matou predátory, nahradila ta, která tvrdí, že pruhy snižují počet kousanců od hmyzu. Tuto tezi podpořila řada studií a nyní vznikají další, které testují zebří pruhy na jiných zvířatech – například na kravách.

Foto: Plos One, Profimedia.cz

Jedna z krav natřená zdravotně nezávadnou barvou na bázi vody. Hmyz jí kousal méně.

Článek

Nová studie japonských vědců publikovaná ve vědeckém časopise PLOS One tvrdí, že krávy namalované jako zebry lépe odolávají náletům bodavého hmyzu. Svou domněnku otestovali vědci na šesti kravách, některým ponechali původní zbarvení, některým namalovali černé pruhy a některým bílé a černé.

Zatímco nenamalované a ty s pouze černými pruhy byly za půl hodiny kousnuty 110krát, krávy s černobílým zabarvením utrpěly za stejný čas pouze 60 kousanců. Vědci využili předchozí studie, které osvětlily, k čemu jsou zebrám svislé černobílé pruhy.

Americký biolog se převlékl za zebru. Chtěl vědět, proč mají pruhy

Koktejl

A proč hmyz zebry nekouše tolik? S nadsázkou řečeno: Nedokáže na nich přistát. Pruhy hmyz neodpuzují, pruhovaná zvířata přitahují hmyz úplně stejně jako nepruhovaná. Ovádovitý hmyz přitahuje lineárně polarizované světlo, které vzniká odrazem či lomem. Lépe tak dokáží najít vodní plochy, od nichž se světlo odráží. Tuto vlastnost využívá hmyz i při hledání zvířete.

Zdálky vidí velkou jednolitou plochu, ke které se začne přibližovat, V určité vzdálenosti (záleží na tom, jak má hmyz vyvinutý zrak), však spatří pruhy, které jeho schopnost vnímat lineárně polarizované světlo naruší. Hmyz pak nedokáže snížit rychlost tak, aby na zvířeti dokázal přistát. Zvíře pak přeletí nebo do něj narazí.

Pruhované krávy by mohly zemědělcům ušetřit

Účinnost pruhů pochopitelně není stoprocentní, významně však dokáže snížit počet kousnutí. A zde se do hry dostává studie japonských vědců. Dotěrný hmyz totiž přenáší nemoci, navíc ho nelze odehnat a krávy ve snaze odpudit ho ztrácejí významné množství energie. Často se v obraně před roji hmyzu semknou těsně k sobě, čímž se však zvyšuje riziko zranění či přehřátí.

Foto: Plos One, Profimedia.cz

Studie sledovala počet kousnutí na pomalovaných kravách.

Hmyz pak zemědělcům chovajícím dobytek působí značné ztráty. Pruhy by mohly nahradit pesticidy, kterými zemědělci své krávy na pastvinách chrání. Vědci tvrdí, že pruhy namalované barvou na vodní bázi, jsou ke kravám šetrnější a v dlouhodobém horizontu výhodnější, když dokážou snížit počet kousanců téměř o padesát procent. Navíc by se zamezilo neustále zvyšující se rezistenci životního prostředí vůči pesticidům.

Nevýhodou však zůstává fakt, že se zdravotně nezávadné pruhy poměrně rychle smývají a představa, farmáře, který musí co pár dní přemalovat tisíce krav, je spíš úsměvná než reálná. „K udržení černobílých pruhů ve stádu po celou sezónu ovádovitého hmyzu (3 až 4 měsíce) by bylo zapotřebí jistě efektivnějších technik.“ uznávají autoři studie.

Jiné řešení navrhli autoři další obdobné studie, kteří koně přikrývali plachtou se zebřím vzorem. Přesto jsou nové poznatky důkazem, že zdánlivě nepraktické studie, proč jsou vlastně zebry pruhované, může vést k výsledkům, které mohou významně ovlivnit způsob našeho života či náš přístup k životnímu okolí.

Reklama

Související články

Z lásky zebry a osla se zrodil zebroid

Neobvyklou atrakci mají v jednom čínském přírodním parku. Mezi ostatními zvířaty se tam promenáduje mládě, jehož matkou je zebra a otcem osel.

Puntíkovaná zebra je hříčkou přírody

Téměř pokaždé, když si příroda pohraje s pevně zažitými pořádky, vyvolá neotřelost zájem lidí. Zebra, která má místo pruhů bílé puntíky, ke hříčkám přírody...

Výběr článků

Načítám