Článek
„Pojem černá díra zná každý, ale málokdo si pod ním představí něco konkrétního. Není to vysavač hmoty, jak černé díry představují některé sci-fi filmy, ani temný otvor levitující v prostoru, ale extrémně kompaktní objekt s gravitací tak silnou, že z něj neunikne ani světlo,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek. Zdůraznil, že o černých dírách se ještě mnoho věcí neví, nicméně není pochyb o tom, že mají ve vesmíru svůj význam.
Singulóna je model černé díry o hmotnosti planety Jupiter. Zobrazuje tzv. horizont událostí, tedy hranici obklopující černou díru, za niž již není návratu. Únik zevnitř černé díry by totiž vyžadoval pohyb rychlejší než světlo, a to v našem vesmíru není možné. Právě proto jsou černé díry „černé“, protože zpoza jejich horizontu událostí k Zemi už nedorazí žádná informace.
Co se děje uvnitř Singulóny, zůstává jednou z velkých otevřených otázek moderní fyziky. „Z pohledu Einsteinovy teorie relativity je uvnitř tzv. singularita, tedy místo s nekonečnou křivostí prostoročasu. Je to ale spíš „defekt“ teorie relativity a v současnosti se hledá kvantová teorie gravitace, která by vnitro černé díry popsala bez znamének nekonečna,“ uvedl Dušek.
Singulóna se o letních prázdninách bezesporu stane ozdobou Festivalu planet, na němž brněnští hvězdáři vystavují své nafukovací kosmické obry, za nimiž přijíždějí milovníci vesmírných dálav z celého Česka i Slovenska. Unikátní podívanou bude představovat i pro špičkové vědce.
Již 18. května se právě na brněnské hvězdárně sejde 200 odborníků z celého světa, aby diskutovali o černých dírách. Mezi nimi bude i profesorka Andrea Ghez, nositelka Nobelovy ceny za fyziku, udělenou za objev supermasivního objektu Sagittarius A*, což je doslova veleobří černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí. Nachází se v centru naší Galaxie.
A co kdyby se stal zázrak a brněnská nafukovací černá díra, tedy Singulóna, se opravdu změnila v černou díru? Vše by se během sekundy proměnilo v proudy ionizovaného plynu.
Celá planeta Země i se všemi lidmi, včetně těch na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), kam se chystá český armádní pilot Aleš Svoboda, by začala padat na tuto šestimetrovou černou díru. Kombinace extrémního gravitačního zrychlení a ničivých slapových sil by vše proměnila v oblak zářícího plazmatu, který by v podobě víru obíhal kolem Singulóny.
„Zemský materiál zahřátý na stovky milionů stupňů Celsia by následující minuty padal buď do gravitační jámy černé díry, anebo by byl obrovskou rychlostí vymrštěn do vesmíru. A to by bylo všechno. Lidstvo by skončilo jako šestimetrová tečka,“ zdůraznil ředitel hvězdárny.
Milovníkům katastrofických scénářů radí, aby zůstali v klidu. „Pravděpodobnost, že kolem Země proletí černá díra, je asi milionkrát menší než to, že vyhrajete hlavní cenu v loterii, cestou pro výhru do vás udeří blesk a cestou zpátky vás trkne jednorožec,“ vzkazuje s úsměvem Dušek. Připomněl, že hvězdárna má již modely Země, Slunce, Měsíce i Marsu.
