Článek
Vedoucí oddělení ochrany přírody na hejtmanství Jan Kroupar potvrdil Novinkám, že jde o první případ, kdy k takovému kroku přistoupili. „Bobr umí obdivuhodně pracovat s vodou. Dokáže ji výborně zadržet v krajině. To, co by pro nás bylo složité finančně i časově, on zvládne rychle, zdarma a s obrovským citem,“ doplnil.
Třeba pod Dolejším Padrťským rybníkem na Rokycansku vodní hlodavec obnovil přírodní mokřad a ušetřil státu desítky milionů korun. Zprávu citovala významná zahraniční média, dokonce se stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska.
O úsporách se dá mluvit také v případě Ostřetic na Klatovsku. Navíc vzniklo cenné území, kde žijí rozličné druhy ptáků, obojživelníků i hmyzu. „Objevuje se zde jeřáb popelavý, bukač velký či volavka bílá. Zaznamenali jsme také stopy vydry říční a pravidelný výskyt několika druhů netopýrů,“ vyjmenoval krajský radní pro životní prostředí Petr Fišer (ANO).
Kromě toho mokřady zadržují vodu v krajině a zmírňují dopady sucha. U nivy Točnického potoka žije bobří rodina čítající zhruba sedm jedinců. Kroupar si však uvědomuje i negativní dopad jejich činnosti. „Rozumím zemědělcům, kteří si stěžovali, že nemohou na zaplavené orné půdě hospodařit. Kraj s nimi proto směnil několik hektarů,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany přírody.
Vyjma toho hejtmanství provedlo i důležité zásahy, aby se situace neopakovala. Podél hranice s dotčenými pozemky je nové koryto, jež odvádí přebytečnou vodu mimo pole. Přibyl také ochranný val, který má zabránit erozi.
S výsledkem je spokojený i předseda představenstva Měcholupské zemědělské Luboš Šilhavý. „Nic proti bobrovi nemám, ale dělal nám velké škody. Pozemky jsme měli pod vodou,“ řekl Šilhavý.
Jednání podle něj trvala roky, nakonec s krajem našli kompromis. „Teď zase můžeme pěstovat, co potřebujeme,“ dodal.
Oproti tomu ve Chválenicích na jižním Plzeňsku přišli majitelé pozemků s jiným řešením. Rozhodli se pro drenáž hráze na tamějším rybníku. „Bobr zastavěl nejnižší místo odtoku, co byl původní bezpečnostní přepad. Zvedl hladinu asi o šedesát až sedmdesát centimetrů a voda se začala vylévat na okolní pozemky. To komplikovalo práci zemědělcům,“ popsal polní hospodář plzeňského biskupství Pavel Růžička.
Na pomoc zavolali odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Společně hráz ubourali a nad přeliv instalovali plastovou dvanáctimetrovou rouru o průměru 40 centimetrů.
Její větší část zůstává v rybníce, na konci je velký ocelový koš. „Díky němu bobr necítí proudění vody. Jinak má tendenci tok zastavit, aby mu voda neodcházela z teritoria,“ vysvětlila bioložka z Agentury ochrany přírody a krajiny Jitka Uhlíková, jež opatření navrhla.
