Článek
Dočasná výjimka platila pět let a skončila 3. dubna letošního roku. Umožňovala službám, jako je WhatsApp nebo Messenger, dobrovolně prohledávat komunikaci uživatelů, pokud hledaly materiály související se sexuálním zneužíváním dětí (CSAM). Šlo o výjimku z evropských pravidel na ochranu soukromí elektronické komunikace.
Evropská komise chtěla výjimku prodloužit až do roku 2028. Evropský parlament však návrh letos v březnu odmítl poměrem 311 hlasů proti 228 pro, přičemž 92 europoslanců se hlasování zdrželo. Za běžných okolností by tím legislativní proces skončil.
Tentokrát se to ale nestalo.
Využili právní kličku
Návrh se vrací díky neobvyklému procesnímu postupu, který prosadila nejsilnější frakce Evropského parlamentu – Evropská lidová strana (EPP). Podle serveru Euronews požádala 17. června předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou, aby umožnila pokračování projednávání takzvaného prozatímního spisu. Žádná z ostatních politických skupin proti tomu nevznesla námitky.
Následující den Metsolaová na summitu EU vyzvala evropské lídry, aby s legislativou „pokročili“. Členské státy pak minulý týden přijaly společnou pozici, čímž se návrh dostal do druhého čtení. Evropský parlament o něm bude hlasovat ve čtvrtek.
„I přes moje upozornění přímo na plénu, že hlasováním porušujeme vlastní pravidla, europoslanci rozhodli o zrychlené proceduře v rámci Chat Control 1.0. To znamená, že už ve čtvrtek budeme znovu rozhodovat o prodloužení výjimky, díky které nás mohly platformy šmírovat,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
„Evropští lidovci zneužívají svoji pozici nejsilnější frakce a vrací nám právní kličkou na agendu znovu návrh, který jsme odmítli. Tady už nejde jen o ochranu soukromí, ale i o ochranu naší demokracie. Ne znamená ne,“ dodala.
Anketa
Zastavit návrh může jen absolutní většina
Tentokrát navíc platí jiná pravidla. Protože jde o druhé čtení, nebude k zablokování nebo úpravě návrhu stačit prostá většina přítomných poslanců. Odpůrci budou potřebovat absolutní většinu všech 720 europoslanců, tedy nejméně 361 hlasů.
Europoslanec Ignazio Marino ze skupiny Zelených označil návrh za formu „masového dohledu“. „Děti chrání chytré vymáhání práva, nikoliv skenování soukromých zpráv milionů nevinných lidí,“ burcoval.