Článek
Případ původně otevřela Federální obchodní komise (FTC), která se už pět let snažila dokázat, že tehdejší Facebook koupil obě služby jen proto, aby eliminoval potenciální konkurenci. Komise chtěla docílit, aby Meta podnik rozčlenila, případně se jedné či obou platforem znovu zbavila.
To vedení Mety samozřejmě odmítlo, načež se celý případ dostal až před soud. Dlouhé roky přitom nad americkým technologickým gigantem viselo pomyslné riziko, že se bude muset části svého lukrativního byznysu zbavit.
Misky vah se však nakonec naklonily ve prospěch Mety. Podle washingtonského soudce Jamese Boasberga FTC nedokázala doložit, že Meta v současnosti drží tak silnou pozici, aby ji bylo možné považovat za monopol na trhu sociálních sítí zaměřených na propojení blízkých lidí.
Boasberg podle agentury Reuters zdůraznil, že nestačí tvrdit, že firma kdysi mohla mít dominantní postavení – regulátor musí jednoznačně prokázat, že ho má i nyní.
Rána pro americkou vládu
Pro americkou administrativu, která během prvního funkčního období Donalda Trumpa rozjela širokou ofenzivu proti technologickým gigantům, představuje rozhodnutí výraznou ránu.
Vedle Mety se totiž zvlášť zabývá také Amazonem a další žaloby směřují na Google a Apple. Současný verdikt v případě Mety se tak může sloužit jako precedens, může se stát základem pro budoucí rozhodování v podobných případech.
Pro regulátory tak patrně bude velmi složité prosadit zásadnější zásahy do podoby dnešního technologického trhu.
