Hlavní obsah

Kryptoměnová velmoc zastavila svoje těžařské stroje

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čína byla doposud považována za velmoc v těžbě kryptoměn, v globálním měřítku se totiž na těžbě podílela více než 70 procenty. Čínští těžaři včetně firem HashCow a BTC.TOP však od minulého týdne zastavují své operace poté, co Peking zesílil své tažení proti těžbě bitcoinů a obchodování s nimi. Upozornila na to agentura Reuters.

Foto: Brendan Mcdermid, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Huobi Mall, který je součástí kryptoburzy Huobi, v pátek uvedl, že pozastavil veškeré služby v oblasti těžby kryptoměn klientům v pevninské Číně a zaměří se na aktivity v zahraničí. Také skupina těžařů BTC.TOP oznámila pozastavení podnikání v Číně s odvoláním na regulační rizika. HashCow uvedl, že zastaví koupi nových zařízení pro těžbu kryptoměn.

Těžaři kryptoměn používají stále výkonnější, speciálně navržené počítačové vybavení k ověření transakcí s virtuálními mincemi v rámci procesu, jehož výsledkem je vytěžení nové kryptoměny, jako je bitcoin. Těžba kryptoměn ale spotřebovává obrovské množství energie, což je v rozporu s čínskými cíli na uhlíkovou neutralitu, upozornil investor Novem Arcae Technologies Čchen Ťia-che. Zásah proti kryptoměnám v Číně je podle něj také součástí zvýšené snahy vlády omezit spekulativní obchodování s kryptoměnami.

Bitcoin na rozhodnutí čínských zákonodárců reagoval v minulém týdnu obřím propadem až na 50 % svého maxima. V jeden moment dokonce hodnota klesla až k hranici 30 000 dolarů (626 490 Kč), rekordní kurz z letošního dubna byl přitom více než 64 000 dolarů (1,34 milionu korun).

Bitcoin zažívá volný pád, před měsícem stál dvojnásobek

Internet a PC

Boj proti praní špinavých peněz

Ochrana investorů a praní špinavých peněz jsou hlavními obavami globálních finančních regulátorů, kteří stále bojují s otázkami, zda a jak by měli regulovat odvětví kryptoměn.

Podle odhadů by roční spotřeba energie na těžbu kryptoměn v Číně měla podle nedávné studie zveřejněné v Nature Communications dosáhnout vrcholu v roce 2024, kdy by měla činit zhruba 297 terawatthodin. To je více, než činila například spotřeba energie v celé Itálii v roce 2016.

Čína již ztratila pozici globálního obchodního centra pro kryptoměny, když v roce 2017 zakázala v zemi kryptoburzy.

Čchen se domnívá, že pokud nebude posedlost kryptoměnami potlačena, může se vytvořit situace podobná nizozemské „tulipánománii” v 17. století, která je často považována za první finanční bublinu zaznamenanou v historii. „Jediný rozdíl je, že po splasknutí tulipánové bubliny zůstaly krásné květy. Ale až praskne bublina virtuální měny, zůstanou pouze nějaké počítačové kódy,” dodal Čchen.

Kryptoměny následují bitcoin a pozvolna rostou, některé i o desítky procent

Internet a PC

Jak se těží bitcoiny a další kryptoměny

Neustále rostoucí hodnota bitcoinu a dalších virtuálních měn vyvolala doslova zlatou horečku. A to nejen mezi investory, kteří s vidinou možného zisku horentně skupují, co se dá.

Platí to také o těžařích, kvůli kterým se prakticky celý svět potýká s nedostatkem grafických karet. Situace došla dokonce tak daleko, že těžaři začali ve velkém skupovat i herní notebooky, aby je využili pro těžbu.

Jak je tedy z řádků výše patrné, největší poptávka je po hardwaru, který by jinak našel uplatnění v herních sestavách. Pro těžbu bitcoinů či jiných kryptoměn je potřeba mít celou farmu extrémně výkonných počítačů, které se říká mining rig.

Na všechny takto zapojené stroje se nainstaluje speciální software, který pak počítá předem nastavené výpočty, jejichž výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv, případně je směnit za skutečné peníze.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám