Článek
Nárůst lesních požárů, povodní a sucha po celém světě nejsou ani zdaleka jediné viditelné příznaky klimatických změn. Daleko méně se hovoří o dopadech na lidskou mysl. Řeč je o environmentálním žalu, který je definován jako pocit úzkosti z dopadů změny klimatu.
Klimatický žal se podle BBC vyskytuje zejména u dětí a mladých lidí. Studie naznačují, že ženy jsou environmentální úzkostí postiženy více než muži.
Data na serveru Google Trends ukazují, že vyhledávací dotazy týkající se environmentální úzkosti se dramaticky zvýšily. Jejich počet v angličtině je za prvních deset měsíců roku 2023 27krát vyšší než za stejné období roku 2017. Prudký nárůst nastal i v dalších světových jazycích.
Klimatičtí extremisté na protest vylili do řeky ve Francii zelenou barvu. Zabili ryby, tvrdí starosta
Hlavně severské země
Největší podíl na celosvětovém počtu vyhledávacích dotazů souvisejících s klimatickou úzkostí měly v posledních pěti letech severské země. Na Finsko, Švédsko, Dánsko a Norsko jich připadá více než 40 %.
Google v posledních 12 měsících zaznamenal také celosvětový nárůst dotazů týkajících se budoucnosti planety spolu s otázkami na životní prostředí.
„Když se podíváte na druh dotazů, je zřejmé, že lidé hledají porozumění, ale také chtějí jednat,“ uvedl mluvčí Googlu. „Například otázka ‚Jak řešit změnu klimatu‘ byla v tomto směru v posledních dvou letech jednou z celosvětově nejčastějších.“
Muži jsou optimističtější
Výsledky studie z roku 2023 zveřejněné v akademickém časopise Sustainability ukázaly, že respondentky z celého světa uváděly „větší míru obav a negativních emocí“ v souvislosti se změnou klimatu. Mužští respondenti byli naopak „optimističtější a vyjadřovali větší důvěru ve vládu“. Analýza více než 44 000 respondentů z projektu European Social Survey z roku 2019 rovněž dospěla k závěru, že ženy zaznamenaly větší obavy ze změny klimatu než muži.
Profesorka Susan Claytonová, která je spoluautorkou první studie, má pro to několik možných vysvětlení. Podle ní je jedním z důvodů, proč ženy trvale uvádějí vyšší míru obav, to, že jsou otevřenější diskusi o emocích.
Po extrémních klimatických událostech se často setkáváme se zvýšenou mírou domácího násilí.
Zároveň se některé ženy mohou více obávat klimatických změn, protože jsou více než muži ohroženy tím, že zažijí některé jejich reálné dopady.
„Po extrémních klimatických událostech se často setkáváme se zvýšenou mírou domácího násilí, a když jsou lidé v důsledku změny klimatu nedobrovolně vysídleni, před ženami se otevírá hrozba sexuálního násilí nebo obchodování s lidmi,“ říká. Vysoké teploty a znečištěné ovzduší také mohou mít vliv během těhotenství.
Existují i výzkumy, které naznačují, že ženy mají větší pravděpodobnost úmrtí při katastrofách souvisejících se změnou klimatu než muži. Nerovnost mezi pohlavími podle Claytonové znamená, že některé ženy v chudších zemích mohou mít v případě změny klimatu nedostatečný přístup k informacím.
Je méně pravděpodobné, že budou moci cestovat na bezpečné místo, a mohou mít pečovatelské povinnosti, které znamenají, že upřednostňují bezpečnost druhých před svou vlastní.
Plocha ledovců v Peru se za posledních 60 let zmenšila o víc než o polovinu
