Článek
Na úvod se přiznám, že oba předchozí Niohy jsem dohrál mnohokrát a v každém z nich strávil přes 300 hodin. Přesto, anebo možná právě proto, mě Nioh 3 dlouho nechával chladným. Trailery nevypadaly zrovna přesvědčivě a demo působilo jen jako vedlejší mise dvojky. Navíc s mizernou grafikou. Přitom původní Nioh vyšel už v roce 2017 a dvojka hypnotizovala hráče v roce 2020.
Ale rezervovaný přístup se velmi brzy rozplynul a přešel v bezmeznou euforii.
Nioh je občas označován jako darksouls hra. Ale to je velmi nepřesné. Asi jako byste řekli, že fotbal je vlastně hokej, protože je to týmová hra, kde je cílem vstřelit gól. Nioh je mnohem živější, kreativnější a akčnější. To není nic proti Dark Souls, jen prostě trojka Niohu má blíže spíše k Assassin's Creed Shadows s lehkou příchutí Elden Ringu. Ale zároveň je to ten starý dobrý Nioh. Takže akční hra s rychlými komby a drsnými bossy.
Ukázka ze hry Nioh 3Video: archiv tvůrců
Dvě tváře jednoho bojovníka
Největší změnou je možnost libovolně přepínat mezi samurajem a ninjou. Otevírá to neuvěřitelné možnosti a trochu odpovídá na stesk z předchozích dílů, kdy jste nemohli pořádně vyzkoušet některé typy zbraní.
Nyní máte jednu postavu, u které po dosažení nového levelu vylepšujete obecné schopnosti, jako jsou síla, výdrž, intelekt, dovednosti nebo magie. Každý level vám ovlivňuje související statistiky, ale také vidíte, jaký dopad bude mít udělený bod na konkrétní zbraně.
A tady začíná další kolo taktizování. Protože vaše postava se může stiskem jediného tlačítka proměnit v ninju nebo samuraje, statistiky mají obě formy společné, ale samuraj vládne sekyrou, kopím, dlouhým mečem a dalšími devastujícími zbraněmi. Naopak ninja je z logiky věci mrštný a skvěle si rozumí s tonfami, sekerkami, rukavicemi s drápy, meči nebo kusarigamou.
A když dáte bod třeba na sílu, ovlivní to určité zbraně u samuraje a určité u ninji. Já jsem u ninji preferoval magii, tonfy a kusurigamu a u samuraje kosu nebo sekyru. A podle toho jsem pak body distribuoval.
Těšit se můžete na výlet do různých období Japonska.
Co je na tomto systému ale nejfantastičtější a ukazuje to mistrovství vývojářů z Teamu Ninja, je skutečnost, že opravdu budete přepínat a kombinovat oba styly přímo uprostřed boje. Jednak samotným přepnutím můžete přerušit ničivý rudý úder nepřátel a soupeře ochromit, a pak zkrátka budete chtít využívat magii; někdy rychlými údery dostat protivníky pod tlak a za chvíli je naopak zdevastovat tvrdou ránou.
Navíc obě podoby nezávisle na sobě vybavujete zbraněmi a zbrojí, což otevírá další prostor pro hraní se statistikami. Pro nováčky mohou být začátky trochu složitější, jelikož těch mechanik je ve hře k vypiplání opravdu mnoho. K tomu všemu volíte u obou stylů i strážného ducha, což jsou nadpřirozená „zvířátka“ se speciálními schopnostmi. Zvyšují vám různé statistiky, navíc se můžete na chvíli proměnit v superbojovníka anebo průběžně využít dva jejich specifické útoky.
A aby toho nebylo málo, u samuraje ještě volíte postoj (od lehkých po tvrdé údery), u ninji si volíte kouzla a k tomu ještě z některých padlých nepřátel sbíráte jejich „srdce“ a můžete je při boji vyvolat. Dva sloty máte na přímé vyvolání bojovníků a další sloty můžete využít na vyčarování některých schopností. Ať už je to zpomalení nepřátel, oslabení, vyčarování větrných vírů, seslání ohnivých kouzel, přidávání života, když zasahujete nepřítele, a spousta a spousta dalších vychytávek. Abychom nezapomněli, během boje můžete stiskem tlačítka ve správný moment u samuraje doplnit část ztracené staminy nebo se u ninji dostat nepříteli do zad.
Z toho vidíte, jak komplexní celý systém je a kolik neuvěřitelných možností se vám v soubojích otevírá. Konkurenci tak Nioh nechává daleko, daleko za sebou. Co je ale nejdůležitější, navzdory šířce schopností se vše ovládá intuitivně a postupem času budete předvádět takový bojový tanec smrti, o jakém by se vám na začátku ani nezdálo.
Hlavním hrdinou bude Tokugawa Takechiyo.
Vydáš se cestou hřebíků nebo cestou jehel?
A druhou zásadní novinkou je otevřený svět. V rámci příběhu budete cestovat časem, každá éra má svou vlastní mapu. V ní se můžete volně pohybovat, u jednotlivých lokací pak vidíte, jaký je doporučený level pro její zdolání. Někdy se vyplatí chvíli cedit krev, získat v těžší misi lepší vybavení a pak ztrestat slabší protivníky. Většinu bossů a výzev zvládnete relativně hravě, jen na pár místech se zapotíte. Povedené jsou i uzavřené arény, kde je potřeba vyčistit několik kol nepřátel.
Design levelů a map zaslouží absolutorium. Vše je promyšlené do nejmenších detailů, nikde nebudete zbytečně bloudit, vše dává smysl a krásně na sebe navazuje, vše se prolíná a propojuje. Takže otevřením prostoru a přidáním mapy hra neztratila nic na své přímočarosti. Brilantní tah.