Článek
Pendulumania
Dnešní díl začínáme pozdravem z Japonska - pokud se ale chystáte přeskočit na další odstavec, zkuste chvíli posečkat, protože Pendulumania se v mnohém od ostatních východoasijských her liší. Ptáte se čím? V prvé řadě je to originalita - netvrdím sice, že zde nic podobného nikdy dříve nebylo, ale rozhodně se také nejedná o žádnou vesmírnou střílečku nebo Tetris.
Pojďme se tedy podívat na hru samotnou: jejím základem je malý prstenec ovládaný myší, který je pružným úvazem spojen s malou kuličkou. Cílem je pak hýbat kroužkem tak, aby kulička sestřelovala kolem létající balónky. Ovšem pozor - pokud se lano napne příliš, pak praskne, což znamená ztrátu života. Míra zatížení je signalizována jak barvou samotného lana, tak i stupnicí ve stavovém řádku.
Mohlo by se zdát, že se vše dá vyřešit pomalými a plynulými pohyby, ale tím byste se zase připravovali o body navíc, které získáte za různá comba (vícečetné sestřely).
Ačkoli je hra velmi jednoduchá a ani její zpracování není nikterak ohromující, svou originalitou a výtečnou hratelností se může stát vítaným pomocníkem v ukrácení dlouhé chvíle.
Neverball
Ohledně originality dnešní druhé hry s názvem Neverball, by se dalo říci totéž, co v předchozím případě - sice už tady něco podobného několikrát bylo, ale přesto potěší, že si dal autor tu námahu vymyslet něco jiného a nejenom tupě kopírovat.
Tentokrát jde sice o omšelou herní náplň "dostaň kuličku do exitu", ovšem s velmi zajímavou myšlenkou - neovládáte kuličku, nýbrž prostředí kolem ní. Ano, pomocí pohybů myši nakláníte hrací plochu tak, aby kulička podle gravitačních zákonů doputovala až k východu.
Že se po cestě potká s různými překážkami v podobě propastí nebo bludišť a že si také můžete přilepšit sbíráním mincí, není snad ani nutné zdůrazňovat. Naopak bych se ještě pozastavil u ovládání - krom již zmíněného hýbaní myší můžete využít i obě její tlačítka pro rotaci kamery.
Grafika je na velmi slušné úrovni, což má ovšem za následek poněkud vyšší hardwarovou náročnost, což se někdy může projevit mírným cukáním. Tak jako tak je ale Neverball vhodným prostředkem na ukrácení dlouhé chvíle.
Crazy Pong
A když už jsme u těch kuliček, tak u nich i zůstaneme. Podle názvu je patrné, že se jedná o variaci na téma nejstarší hry vůbec, Pongu, kdy dvě destičky na protilehlých okrajích obrazovky odrážejí míček. Nyní už tedy zbývá jen objasnit si, co vlastně znamená adjektivum crazy, neboli bláznivý, v názvu.
Celá ona bláznivost spočívá v podstatě v tom, že zde neplatí zákon odrazu. Kulička se zkrátka odrazí, jak se jí zachce, což má činit hru zábavnější, ale podle mého to způsobuje pouze hráčovu frustraci. Stejně tak zde nefunguje jeden ze základních fyzikálních zákonů zachování energie, protože balónek si z ničeho nic zpomaluje nebo zrychluje, jak se mu zachce.
Navíc máte možnost hrát pouze s počítačem. Takže - podtrženo a sečteno - pokud u tohohle vydržíte alespoň slabou hodinku, máte můj obdiv.
Nejasnosti ohledně stahování, instalace nebo hraní her? Čtěte tento článek.
