MWC 2026: Kvantový počítač zamířil z laboratoře do reálného světa

(od našeho zpravodaje)

Hlavním tématem expozice je propojení umělé inteligence, superpočítačů (HPC) a kvantových výpočtů. Právě kvantové technologie přitom ještě donedávna patřily spíše do akademických laboratoří než na veletržní pódium.

Fujitsu v Barceloně ukazuje, jak by kombinace těchto tří přístupů mohla urychlit vývoj nových materiálů. Konkrétně jde o výpočty vlastností látek – například při hledání nových katalyzátorů. To je oblast, kde se dnes často postupuje metodou pokus–omyl a laboratorní testování může trvat roky a stát miliony.

Podle zástupců firmy dokáže propojení AI modelů, klasických vysoce výkonných počítačů a kvantových algoritmů výrazně zúžit počet kandidátů, které je potřeba fyzicky testovat. Nejde tedy o „magický“ kvantový počítač, který by vše vyřešil sám, ale spíše o hybridní přístup, kde každá technologie dělá to, v čem je nejsilnější.

Kvantové výpočty jsou přitom stále ve fázi postupného vývoje a jejich masové nasazení je otázkou let. I tak je patrné, že se firmy snaží hledat konkrétní scénáře využití – a materiálový výzkum nebo chemie patří mezi nejčastěji zmiňované oblasti.

Kvantová výpočetní technika vychází z vlastností subatomárních částic, které vědci zkoumají již několik desetiletí. Ty zcela mění způsob, jakým počítače pracují. Tradiční PC sestavy totiž pracují s bity v podobě jedniček a nul, proti tomu kvantové počítače využívají kvantové bity – tzv. qubity. Ty mohou být zároveň jedničkou i nulou, což jim umožňuje v praxi zpracovávat obrovské množství informací paralelně.

Klíčem k tomuto pokroku jsou jevy, jako je kvantové zapletení, kdy je jeden elektron na velkou vzdálenost propojen s jinou částicí, nebo superpozice, která umožňuje qubitům být „na několika místech zároveň“.

Kvantové počítače by díky vysokému výkonu mohly vyřešit problémy, které jsou pro běžné počítače nedosažitelné – například v oblasti medicíny, klimatologie či umělé inteligence. Mezi takové mohou patřit optimalizační úlohy pro řešení elektronické struktury nových materiálů, řízení dopravy či přístavů.

V současnosti jsou identifikovány další možnosti uplatnění, které lze najít téměř ve všech vědeckých oblastech. Mimo jiné v automobilovém průmyslu, při vývoji nových elektrických baterií, v energetice, finančnictví, farmacii, kvantové chemii, kryptografii, ale také v kvantovém strojovém učení a mnoha dalších.

Vedle kvantových témat Fujitsu prezentuje i vlastní procesor nové generace s názvem Fujitsu-Monaka. Jde o čip postavený na architektuře Arm a 2nm výrobním procesu, který má být určen především pro výpočty spojené s umělou inteligencí a zpracováním síťového provozu.

Důraz je kladen hlavně na energetickou efektivitu. S rostoucím počtem AI modelů a datových center se totiž stále častěji řeší otázka spotřeby elektřiny. Výrobci tak dnes nemluví jen o výkonu, ale i o tom, kolik výpočetního výkonu dokážou dodat na jeden watt energie.

Na stánku Fujitsu se ale nemluví jen o vědeckých výpočtech. Firma zde předvádí také systémy založené na spolupráci více AI agentů, které mají pomáhat například s řízením dodavatelských řetězců nebo s podporou techniků v terénu. V praxi jde o software, který dokáže analyzovat data z různých firemních systémů a navrhovat další kroky – od objednávek až po servisní zásahy.

Kromě toho Fujitsu v Barceloně ukazuje také řešení pro modernizaci telekomunikačních sítí, infrastrukturu připravenou na AI nebo systémy pro takzvané AI-RAN, tedy propojení mobilních sítí a výpočetních zdrojů pro umělou inteligenci. Je vidět, že letošní MWC už dávno není jen o telefonech – stále více se mění v přehlídku technologií, které mají pohánět digitální svět v příští dekádě.