Článek
Instagram si poprvé stáhla, když jí bylo 17 let. Jak sama tvrdí, začínala s ním podobně jako lidé jejího věku. Nejdřív pomalu oťukávala, co všechno umí. Na rozdíl od jiných striktně odmítala TikTok a na Instagramu podle svého zhodnocení zpočátku trávila mnohem méně času než jiní.
Věci se postupně měnily, když začala chodit na univerzitu. Své oblíbené čtení a po čase i psaní esejí do školy začala vyměňovat za hodiny trávené na síti. Každou možnou chvíli, kdy to šlo, trávila laděním textů a fotek ke svým příspěvkům, aby byly co nejdokonalejší. Postupem času totiž nabývala pocit, že to tak sledující chtějí.
„Nezřídka nastala situace, kdy jsem si v noci znovu a znovu procházela příspěvky, abych zjistila, kolik lidí na ně reagovalo. Nebo ještě hůř, nereagovalo vůbec,“ svěřila se serveru Guardian, jak se u ní závislost projevovala.
Sama sebe ničila otázkami
Vážnost vlastní posedlosti si uvědomila minulý rok na dovolené, kterou trávila s přítelem na Srí Lance. Cestovali po památných místech, večeřeli v netradičních lokacích, které už nejspíš nikdy znovu nenavštíví.
Jí se ale místo samotného prožitku už tehdy honilo hlavou něco jiného. „V hlavě jsem si komentovala všechno, co jsem viděla. Jeden z posledních dnů jsme vystoupali na pravěkou skalní pevnost. Sotva jsme byli nahoře, řekla jsem si: Tohle musí být součástí mého příběhu,“ okomentovala.
Po návratu do Londýna hned zveřejnila několik příspěvků. Lidé to ale nijak výrazně nekomentovali ani nelajkovali. „Proč to tak je? Myslí si, že jsem otravná? Nudná? Nebo se dokonce spikli? Mám příspěvek smazat? Znovu ho vytvořit? Sama sebe jsem ničila otázkami, na které jsem neměla odpověď,“ dodala.
Po dvou dnech neustálého přemýšlení, proč to není takové, jaké chtěla, se rozhodla k razantnímu kroku.
Zásadní rozhodnutí? Smazat Instagram
Aby si vyčistila hlavu od náporu myšlenek, které už nezvládala, smazala si Instagram z telefonu s tím, že bez něj vydrží alespoň měsíc.
„Původně jsem si chtěla utřídit myšlenky s tím, že možná budu smýšlet o celé věci ohledně příspěvků jinak. Nakonec jsem si ale uvědomila něco zcela jiného. Touha po dokonalých záběrech byla poháněna silou uspokojit neviditelné publikum. S mnoha lidmi na síti, pro které jsem to dělala, jsem navíc nebyla roky v kontaktu,“ dodala.
Z měsíce se staly tři, potom šest. „Brzy to bude rok, co jsem udělala první krok. V době, kdy jsem byla na Instagramu, jsem vynakládala spoustu energie na porovnávání nejběžnějších částí svého života se zdánlivě úžasnými životy ostatních. Bez aplikace jsem dokázala tu samou energii směrovat do jiných oblastí svého života.“
„Bylo osvobozující znovu žít svůj život v soukromí. Zjistila jsem, jak radostné může být dělat různé aktivity s vědomím, že vám do toho nikdo nemluví, jestli se mu to líbí, nebo ne,“ uzavřela s tím, že se snaží, aby jí podobné rozpoložení vydrželo co nejdéle.
