Článek
Anonymního online průzkumu se zúčastnilo 1562 domácností, v každé odpovídalo jedno dítě a jeden rodič. Výzkumníci zjišťovali například to, jaké osobní informace děti sdílejí, zda přijímají či odesílají sexuálně laděné a agresivní zprávy nebo se setkávají s rizikovým obsahem. Podle konkrétní sledované aktivity přibližně 30 až 50 % rodičů nevědělo, že jejich dítě danou rizikovou situaci zažilo.
Vědci nechtějí rodiče strašit. Podle výzkumníků dokážou dospívající mnoho problematických situací v online prostředí vyřešit sami nebo s pomocí nejbližších přátel. Přesto to chce ze strany rodičů v mnoha případech zapracovat na lepší komunikaci.
Důvodem mlčení může být i obava z reakce dospělých. Mladší dospívající podle výzkumníků váhají, zda se s nepříjemnými zážitky z internetu svěřit, protože se bojí nepochopení nebo trestu v podobě omezení digitálních médií. Pravidelný zájem rodičů o to, co děti na internetu dělají, přitom podle dat podporuje jejich ochotu svěřovat se i s nepříjemnými zkušenostmi.
„Rodiče nemusejí vědět o všem, co jejich děti dělají. Na druhou stranu porozumění tomu, co rodiče o online aktivitách svých dětí typicky vědí či nevědí, stejně jako bariérám v komunikaci mezi rodiči a dětmi, může pomoci předcházet situacím, kdy by dítě potřebovalo pomoc rodiče, ale není ochotné si o ni říct,“ uvedla hlavní autorka studie Lenka Dědková z týmu IRTIS (Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti).
Výzkum sledoval také zkušenosti se sexuálně laděnými a agresivními zprávami. Agresivní zprávy podle svých odpovědí dostávalo 41 % dospívajících, zatímco jejich odesílání přiznalo 18 % respondentů. U jednotlivých sledovaných podob sexuální komunikace uvedlo přijímání zpráv 16 až 19 % dětí a jejich odesílání 6 až 8 %. Mezi rodiči dětí, které danou komunikaci uvedly, o ní nevědělo 44 až 51 % oslovených.
Rodiče by podle vědců měli se svými potomky více komunikovat, zákaz digitálních technologií je až krajním řešením.
Na sociálních sítích jsou, i když by tam být neměly
Výsledky ohledně používání sociálních sítí poukazují ještě na jeden zajímavý fenomén. Ačkoliv minimální věk pro používání těchto sítí je 13 let, více než polovina dětí ve věku 11–12 let používá TikTok a Instagram a více než třetina Snapchat. Výzkum však ukazuje, že se to neděje v tajnosti; v naprosté většině případů rodiče o používání sociálních sítí vědí.
Obsahy s osobními informacemi dospívající nejčastěji sdílí s vrstevníky prostřednictvím soukromých zpráv. Více než dvě třetiny z nich sdílejí fotografie sebe sama (78 %) nebo fotografie ukazující jejich aktuální polohu (72 %).
Necelých 60 % z nich sdílí takový obsah i na profilech na sociálních sítích. S těmito aktivitami jsou rodiče dobře obeznámeni.