Článek
„Ten pocit, nekontrolovatelnou potřebu být na telefonu, mám už mnoho let. Je to jako mít s sebou vlastního dealera drog. Moje droga je pořád v kapse – bliká, pípá a připomíná mi, abych si vzal dávku,“ uvádí Mario v rozhovoru pro BBC.
Jak přiznává, největší zlo je podle něj Instagram. Stejně tak jako různé notifikace, kdy má neodbytný pocit odpovídat hned, jakmile se telefon rozsvítí.
Mario se domnívá, že jeho nutkání být neustále na telefonu je způsobeno hlavně osamělostí. Před nedávnem tak začal docházet na soukromou terapii, kde, jak doufá, se svého nutkání alespoň trochu zbaví.
Závislost na telefonu není zatím stanovena jako oficiální lékařská diagnóza, již dlouho se o ní ale mluví jako o stále narůstajícím problému.
Digitální závislost, která se vymkla kontrole
Závislost na telefonu, stejně jako na alkoholu nebo drogách, může postihnout kohokoli. „Všichni máme mobil a podobné mozkové reakce, může to tak potkat opravdu každého,“ potvrzuje terapeutka Kelly Watsonová.
Jak vysvětluje, část našeho mozku funguje na systému odměn. Dostaneme zprávu, lajk na sítích nebo si přečteme něco zajímavého a uvolní se dopamin, který funguje jako hnací motor odměňovacího systému.
Nakonec se potřeba podobné odměny stane pro mnohé natolik nutkavá, že se dříve či později v digitálním světě doslova ztratí.
Své o tom ví i 48letý James, který se původně začal léčit kvůli závislosti na alkoholu. Jak se později ukázalo, i jeho digitální závislost se vymkla kontrole.
Poté, co přišel o práci, trávil čas na sítích a stal se doslova posedlý touhou vědět, co se děje ve světě. Když sám něco na sítích zveřejnil, byl schopen být vzhůru dlouho do noci a kontrolovat lajky a komentáře. „Po čase jsem měl pocit, jako by mě digitální svět držel jako rukojmí. Děsil jsem se toho. Připadalo mi, že ze mě vysává duši, ale nemohl jsem přestat,“ popsal.
Že je to vážnější, než si mnozí přiznávají, dokládají data o čase stráveném na telefonu, která si lze na mnoha chytrých zařízeních snadno dohledat. Stejně tak ale i doložené situace, při nichž se lidé při léčbě „své závislosti“ setkávají s problémem už ve chvíli, kdy mají na různých sezeních na nějaký čas mobil odložit. Nepomáhá ani fakt, že mnozí lidé potřebují telefon k práci, pokušení je tak o to větší.
