Článek
„Zpočátku, když jsem tam pracoval, tak jsem o tom moc nepřemýšlel, protože práce je prostě práce,“ vypráví s lehkostí tento devětadvacetiletý mladík, který ani nepožádal o to, aby novináři neuváděli jeho celé jméno. „Ale cítil jsem, že to neodpovídalo mým etickým hodnotám,“ dodává ze své kanceláře v kalifornském Silicon Valley, kde sídlí významné technologické firmy a kde nyní žije. „Když ale pracujete v této oblasti (cenzury) příliš dlouho, tak tato vnitřní pnutí posilují,“ dodává.
Jeho svědectví člověka, jenž působil v aparátu čínské propagandy, je velmi vzácné.
Ceng vyrůstal s internetem. Narodil se v roce 1993 v provincii Kuang-tung na jihu Číny. Jeho první zkušenost s počítači je ze základní školy, když jeho otec přinesl domů stolní počítač. To, co objevil na internetu, ho překvapilo. „Bylo to jako úplně nový svět, který na mě čekal a který jsem začal objevovat,“ říká.
Počítače v datových centrech Applu v Číně spravují státní zaměstnanci
Dříve byla čínská cenzura nedokonalá
Tehdy byla čínská cenzura nedokonalá. Stačilo mít jednoduchou VPN službu, jež umožňovala přístup k informacím, které byly tabuizované. Mladík tehdy na internetu objevil dokumentární film Brána nebeského klidu o studentských demonstrací v Pekingu v roce 1989. Cenga tehdy záběry násilného potlačení demonstrací bezbranných studentů hluboce šokovaly. „Byla to tak významná historická událost, ale nikdo o ní nikdy nemluvil a nebylo o ní možné sehnat ani informace na čínském internetu – byla to prostě smazaná epizoda dějin,“ říká. „Měl jsem pocit, že stojím před obrovskou lží a že velká část dějin byla skryta,“ dodává.
Jako mnozí další lidé ze své generace Ceng studoval v zahraničí, a to konkrétně v Estonsku. Jeho schopnosti na poli výpočetní techniky ho nakonec přivedly do společnosti ByteDance, která vytvořila sociální síť TikTok a konkuruje dalším sítím jako Twitter či Facebook. „Na začátku jsem byl z toho nadšený, protože ByteDance je jedinou čínskou firmou, která slaví úspěch i mimo Čínu,“ říká. „Mají TikTok, který vítězí na internetu v USA a v Evropě, na což jsme velmi hrdí,“ dodává. Zajímavá práce mu navíc měsíčně přinášela 4000 eur (zhruba 100 000 korun), což byl v Pekingu výrazně nadprůměrný plat.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
Ceng byl tehdy součástí týmu, který vyvíjel algoritmy pro mazání obsahu, jenž byl podle společnosti ByteDance nevhodný. Díky umělé inteligenci tak prohledávali záběry a nahrávky, aby našli zakázané obsahy na TikToku. Když systém poukázal na nějaký problém, tato informace putovala k zaměstnancům, kteří mají pravomoc mazat fotografie či zastavit přímé přenosy.
Většinou se jednalo o obsah, který mažou i další sociální sítě – sebepoškozování, pornografii či nepovolenou reklamu. Cenzura se ale zaměřuje i na politický obsah. Fotografie obrněných vozů, svíček či žlutých deštníků, které byly symbolem prodemokratických protestů v Hongkongu, jsou například soustavně cenzurovány. Podobný osud mají i kritická vyjádření na adresu prezidenta Si Ťin-pchinga či jiných vedoucích činitelů komunistické strany.
Podle Cenga ByteDance navíc postupuje nad rámec vládních nařízení, jež jsou záměrně mlhavá. „Omezení jsou v Číně bez jasných hranic. Přesně nevíte, co by se mohlo znelíbit vládě, takže někdy jdete i nad rámec nařízení a aplikujete přísnější cenzuru,“ říká. V takové situaci musí ByteDance „opatrně našlapovat“. Cenzurní seznam navíc není nikdy konečný a úřady ho často aktualizují po událostech, jež vyvolaly kontroverzi.
Čínští cenzoři smazali video, které dokumentovalo dopady uzávěry v Šanghaji
Zprávy o covidu-19
Na začátku roku 2020 se systém zaměřil také na doktora Li Wen-Lianga, který varoval před smrtelnou chorobou. Ta se objevila ve Wu-chanu a pak otřásla světem – covid-19. První zprávy o nakažlivé nemoci úřady zamlčely. „Propagandisté v televizi tvrdili, že tento doktor šíří nepravdivé informace,“ vzpomíná Ceng.
Když se koronavirem nakazil i samotný doktor Li, tak to uživatele čínského internetu velmi pobouřilo. Všichni aktualizovali své Twittery či účty na (čínské sociální síti) Weibo, aby se dozvěděli poslední informace, a pohybovali se mezi zvěstmi a oficiálními postoji úřadů, které zprávy odmítaly. „Mnoho příspěvků na Twitteru či Weibo bylo smazáno,“ dodává Ceng.
Napsal jsem, že chceme svobodu informací, pryč s cenzurou. Můj účet na Weibo byl ale také zcenzurován
„Napsal jsem něco ve smyslu, chceme svobodu informací, pryč s cenzurou, a můj účet na Weibo byl také zcenzurován,“ vypráví Ceng. Smrt doktora Li byla pro Cenga onou pomyslnou poslední kapkou. „Cítil jsem, že už to nemohu dále dělat,“ tvrdí.
Podal výpověď, vrátil se do svého rodného města, kde zlepšil své schopnosti programátora, a zapsal se na americkou Severovýchodní univerzitu, která má jedno ze svých studijních středisek v Kalifornii.
V současné době, kdy Si Ťin-pching bude zřejmě jmenován potřetí do čela komunistické strany a jeho vláda se vydává čím dál více nacionalistickým směrem, cítí Ceng hořkost. „Myslím si, že se do Číny nebudu moct vrátit dříve než za deset let,“ říká. Z dlouhodobého hlediska je ale optimistou. „Když se podíváte do našich dějin, tak se vždy vynoří velmi odvážní idealisté, kteří ve vhodné době dokáží změnit poměry,“ říká.
Proruské účty ovlivňovaly veřejné mínění Čechů
Americká společnost Meta Platforms, která stojí za sociálními sítěmi Facebook a Instagram, odhalila v září rozsáhlou kampaň falešných účtů, jež cílily na uživatele v Česku a USA. V našich končinách měly za úkol mimo jiné měnit veřejné mínění ve prospěch Ruska a Číny.
Podle společnosti Meta šlo o operaci organizovanou z Číny. Ta se snažila prostřednictvím falešných účtů na Facebooku a Instagramu ovlivňovat uživatele ve Spojených státech před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Stejné falešné účty nicméně podle bezpečnostních expertů, kteří útočnou kampaň na ovlivnění veřejného mínění analyzovali, působily také na Twitteru.
Velmi aktivní byly falešné účty rovněž v České republice, kde se prostřednictvím nich šířila kritika proti vládě za její postoje vůči Pekingu. Od února, kdy začala invaze Ruska na Ukrajinu, se v rámci kampaně objevovaly i proruské účty, jež měly za úkol ovlivňovat veřejné mínění v Česku.
„Doposud jsme se setkávali s čínskými operacemi, které byly zacíleny především proti Američanům na území jižní Asie, měly ovlivňovat mínění tamních lidí,“ prohlásil Ben Nimmo, vedoucí zpravodajské služby skupiny Meta pro globální hrozby.
To je podle něj dramatická změna, neboť doposud se snažily podobné kampaně šířit pouze obecný názor „Čína je dobrá, Amerika zlá“. Nyní se ale útočníci snaží ovlivnit veřejné mínění Američanů i Evropanů.
Proruské účty ovlivňovaly veřejné mínění Čechů. Facebook zasáhl
