Článek
Proti návrhu se postavila i část vládních poslanců z řad labouristů. Kabinet premiéra Keira Starmera tak zatím k razantnímu kroku nepřistoupí a chce nejprve otevřít širší odbornou debatu o případné regulaci. Podobná opatření se přitom už objevují jinde ve světě – například v Austrálii – a diskuse se rozbíhá i v některých evropských státech.
Návrh na zákaz přitom už dříve prošel horní komorou britského parlamentu. V Dolní sněmovně ale podporu nenašel. K jeho zamítnutí přispěli zejména poslanci vládní Labouristické strany.
Zhruba stovka vládních zákonodárců se hlasování navíc vůbec nezúčastnila, ačkoliv někteří z nich v minulosti naznačovali, že by omezení pro mladší uživatele podpořili.
Neshodnou se rodiče ani odborníci
Debata ve sněmovně ukázala, že ani mezi odborníky a organizacemi nepanuje jednotný názor. Náměstkyně ministra školství Olivia Baileyová připomněla, že vláda už zahájila konzultace s experty.
„Pro zákaz se vyslovuje řada organizací i rodičů,“ uvedla Baileyová během parlamentní rozpravy.
Zároveň ale upozornila, že část organizací zabývajících se ochranou dětí má opačný názor. Podle nich by zákaz mohl mít nečekaný efekt. „Mohl by děti posunout k méně regulovaným částem internetu,“ citovala Baileyová jejich argumenty.
Poslanci nakonec schválili vládní kompromisní návrh. Ten počítá s tím, že případný zákaz používání sociálních sítí nebo jiné omezení by v budoucnu mohl nařídit pověřený člen vlády.
Legislativa, jejíž součástí návrh je, se nyní vrátí zpět k projednání do Sněmovny lordů. Diskuse o tom, jak chránit mladé uživatele v on-line prostoru, tak v Británii zřejmě ještě zdaleka nekončí.
Omezení sítí v Česku
V době, kdy většina dospělých tráví na sociálních sítích hodiny denně, roste diskuze o tom, jak moc by měly mít děti volný přístup do online světa. Týká se to i Česka – premiér Andrej Babiš oznámil, že by vláda mohla ještě letos navrhnout zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let, podobně jako ve Francii či Austrálii.
Právě Austrálii si bere řada států za vzor. Vloni v prosinci se stát na rudém kontinentě stal první zemí světa, která zakázala mladistvým do 16 let vlastnit účet na hlavních sociálních sítích, jako je Instagram, TikTok, Facebook, Snapchat nebo YouTube. Platí to pro obyvatele registrované v Austrálii a sociální sítě musí podniknout „rozumné kroky“, aby uživatelům pod touto věkovou hranicí nedovolily účet vytvořit nebo používat.
Sociální sítě tak musí aktivně ověřovat věk uživatelů, jinak jim hrozí pokuty až do výše 49,5 milionu australských dolarů (zhruba 680 milionů korun). Právě drakonické pokuty představitele technologických gigantů tlačí k tomu, aby se o věk uživatelů skutečně zajímali a aktivně bojovali proti tomu, aby děti o svém věku lhaly.
Jak technologičtí giganti ověřují věk dětí na sociálních sítích?
V době, kdy většina dospělých tráví na sociálních sítích hodiny denně, roste diskuze o tom, jak moc by měly mít děti volný přístup do on-line světa. V Česku se téma opět dostalo do popředí poté, co premiér Andrej Babiš oznámil, že by vláda mohla ještě letos navrhnout zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let podobně jako ve Francii či Austrálii. Sociální sítě mají již dnes řadu sofistikovaných metod, jak věk uživatelů ověřit. Využívají k tomu i umělou inteligenci.
