Hlavní obsah

Žádné velké hackerské nájezdy. Počet incidentů byl v prosinci podprůměrný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Počet kybernetických incidentů v Česku byl loni v prosinci podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) podprůměrný. Úřad jich eviduje 12, průměr je zhruba 19 za měsíc. Všech 12 prosincových kybernetických incidentů úřad navíc vyhodnotil jako méně významné. V listopadu úřad evidoval deset incidentů, a to po třech měsících, kdy byl počet incidentů nadprůměrný. NÚKIB o tom ve čtvrtek informoval na webu.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Ilustrační foto

Článek

V říjnu loni úřad evidoval 27 kybernetických incidentů, nadprůměrné bylo i září s 21 zaznamenanými kybernetickými incidenty, v srpnu jich bylo stejně jako v říjnu. V listopadu pak registrovaných incidentů výrazně ubylo, podprůměrný byl i prosinec.

„Ačkoli v prosinci došlo k mírnému nárůstu evidovaných incidentů oproti předešlému měsíci, i nadále byla výsledná hodnota poměrně nízko pod ročním průměrem, který se pohyboval okolo 19 incidentů měsíčně. Stejně jako v listopadu NÚKIB registroval během prosince pouze méně významné kybernetické incidenty, které v roce 2023 tvořily více než čtyři pětiny všech evidovaných incidentů,“ uvedl úřad.

Malware StripedFly má na kontě přes milion obětí. V tichosti útočil roky

Bezpečnost

DDoS útoky

Podobně jako po celý rok, také v prosinci v klasifikaci incidentů dominovala kategorie dostupnosti. Incidenty z této kategorie v roce 2023 tvořily téměř dvě třetiny všech evidovaných incidentů. A stejně jako v uplynulých měsících byly vyšší počty incidentů vedoucí k narušení dostupnosti spojeny s DDoS útoky.

Zkratka DDoS znamená „Distributed Denial of Service“ a vystihuje cíl útočníků i způsob provedení útoku. Cílem je odepřít nebo znepřístupnit nějakou službu legitimním uživatelům (= denial of service).

Útok DDoS je forma kybernetického útoku, při kterém se útočníci snaží narušit nebo poškodit webovou stránku, síť nebo jinou online službu tím, že ji přetíží velkým množstvím falešných a nevyžádaných požadavků, dokud nedojde k poklesu výkonu, omezení či výpadku služby.

Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.

Éra tupých DDoS útoků se chýlí ke konci

DDoS útoky mohou vypadat na první pohled neškodně. Útočníci zpravidla vyřadí na kratší či delší dobu nějakou internetovou službu z provozu, ale žádné větší škody nezpůsobí. Kyberbezpečnostní společnost ComSource nicméně varovala, že na vzestupu jsou propracovanější kybernetické nájezdy.

„Rostoucí hrozbou je totiž stále lepší kvalita a vyšší intenzita jednotlivých útoků. Ty jsou zároveň stále rozmanitější – v září se tak například objevil i velmi netradiční DDoS útok zaměřený pouze na protokol používaný pro VPN,“ varoval Michal Štusák, expert na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel společnosti ComSource.

VPN je technologické řešení, díky kterému se uživatel může připojit k soukromým internetovým stránkám i přesto, že úřady přístup k nim blokují. Uživatel může být například v Rusku, ale jeho počítač vypadá, jako kdyby byl v USA. VPN totiž vytvoří v podstatě virtuální tunel napříč internetem. Služba zároveň uživateli zajišťuje anonymitu.

O tom, jak jsou kybernetické nájezdy v současné době propracovanější, se dozvíte v našem dřívějším článku.

Útoky ve vlnách

Počty evidovaných kybernetických incidentů loni byly „ve vlnách“. V lednu jich úřad evidoval nadprůměrný počet 21, v únoru klesly na 13, ale v březnu jich pak bylo 28. Duben se zase vrátil do průměru se 14 evidovanými incidenty.

Následující dva měsíce byly znovu nadprůměrné, květen s 19 kybernetickými incidenty a v červnu jich úřad evidoval 22. V červenci jich pak zaregistroval 13.

Podvodníci si hrají na novináře

Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.

Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku ve skutečnosti z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.

Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.

Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.

Napálí i ostražité uživatele. Spoofing je moderní zbraň kyberšmejdů

Bezpečnost

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám