Vynalézavost internetových podvodníků nezná mezí, oběť lanaří i hodiny

S rozvojem umělé inteligence se stále častěji na sociálních sítích objevují videa, kde jsou zneužívány podoba a hlas známých osob. Týká se to třeba herců, zpěváků či politiků. V Česku to byli například prezident Petr Pavel, Andrej Babiš, novinářka Pavlína Wolfová nebo senátor Pavel Fischer.

Podvodníci většinou lákají na investice do zdánlivě výnosných obchodů, kdy ale jen inkasují peníze a obětem tvrdí, jak moc vydělali. „Pod záminkou pomoci dochází navíc u lidí k instalaci programů pro vzdálený přístup, což umožní podvodníkovi získat kontrolu nad jejich zařízením,“ řekl Jiří Poláček z Moneta Money Bank.

Oblíbeným trikem bývá to, že se podvodníci vydávají za bankéře, policisty nebo za obojí. Snaží se svým obětem namluvit, že jejich bankovní účet někdo napadl. Přitom je přesvědčují, aby jim poskytli přístupové údaje, převedli peníze na údajně záchranný účet, od nějž jim pošlou číslo, nebo aby peníze vybrali a předali jim je osobně.

„Stává se, že vědí, komu volají. Znají některé konkrétní soukromé údaje, které se jim podařilo získat z hůře chráněných webů, databází hotelů nebo e-shopů,“ konstatovala Andrea Hutková z České spořitelny. Podvodníci jsou připraveni obětem volat v několika lidech a drží je na telefonu třeba i několik hodin. Takže pak podlehnou i vzdělaní či mladí lidé.

O tom, jak velký problém to je, svědčí i data ostravské policie. Ta jen za první čtvrtletí letošního roku řeší v tomto regionu 40 případů lidí, kteří se nechali oklamat falešnými bankéři. Pod smyšlenými legendami podvodníci z obětí vylákali téměř 15 milionů korun.

Ostravská policejní mluvčí Soňa Štětínská uvedla, že zatímco za letošní tři měsíce řeší už 40 případů falešných bankéřů, tak vloni za celý rok jich bylo „jen“ 25. A škoda za celý rok 2024 z těchto případů byla kolem čtyř milionů korun.

„Teď už to je za čtvrt roku kolem 15 milionů. Je zřejmé, že tato podvodná legenda je bohužel stále úspěšná. Pachatelé umí být neskutečně přesvědčiví, slušní, milí. Po vylákání financí někdy přejdou do hrubosti a odmlčí se. V té chvíli se případy dostanou k policistům,“ uvedla policejní mluvčí.

Uvedená čísla představují přitom jen zlomek podvodů, který se v Česku odehrál. Pojednávají totiž skutečně pouze o ostravském regionu. V celorepublikovém měřítku budou kyberšmejdi samozřejmě ještě úspěšnější.

Novinkou posledních dnů je, že podvodníci posílají lidem přes komunikační aplikaci WhatsApp odkazy. V nich je třeba žádají, aby hlasovali pro jejich dceru v taneční soutěži. To ale nemusí být jediná legenda. Poté, co oběti na odkaz kliknou, získají kyberšmejdi kontrolu nad jejich účtem.

Z toho pak jejich známým posílají žádosti o peníze s tím, že se ocitli v nouzi. Ti tak mohou snadno uvěřit, že někdo z jejích blízkých potřebuje naléhavě půjčit. Podobné podvody se děly už dříve, například pokud se podvodníkům podařilo napadnout třeba něčí účet na Facebooku.

Stále jsou časté i podvody na internetových bazarech. Tam se stávají terčem lidé, kteří chtějí něco prodat. Údajní zájemci se s nimi domluví na koupi a pak jim pošlou třeba odkaz na „doručovací“ společnost s tím, že přes ni lze balíček zaslat. Oběti tam nechtěně doplní třeba údaje ke kartě nebo účtu, které jim pak podvodníci vybrakují.

Podobně se pak vydávají třeba za poštu, Úřad práce nebo finanční úřad. Zasílají lidem SMS zprávy s tím, že mají například přeplatek na daních nebo vyřízené dávky. Přes zfalšované, věrohodně vypadající weby daných institucí na přiloženém odkazu se pak dostanou k jejich účtům a platebním kartám.

Samostatnou kapitolou jsou pak novodobí „sňatkoví“ podvodníci, kteří osamělé lidi osloví přes sociální sítě a dlouho si s nimi dopisují a přesvědčují je o své lásce. Vydávají se třeba za vojáky či lékaře na misích. Tvrdí pak, že by se s nimi setkali, ale potřebují se „vykoupit“ z armády nebo že se nedostanou ke svým úsporám, aby za oběťmi přijeli. Ty jim pak peníze samy zašlou.

Česká spořitelna v rámci své preventivní kampaně, kdy se snaží ochránit účty svých klientů, již dříve zveřejnila praktiky, které podvodníci u tzv. love scamů často používají:

Bezpečnostní experti také poradili, jak se mohou lidé bránit. „Ověřujte si na sítích velice detailně, jak se k vám člověk, který se vám dvoří, vlastně dostal. Zeptejte se přátel, kdo to je, zda ho/ji znají. Hledejte ještě jiné důkazy o tom, že tento člověk skutečně nemá falešnou identitu,“ poradili bezpečnostní experti spořitelny.

„Netajte nikdy tento romantický příběh z internetu a svěřte se svým blízkým. Poraďte se s více lidmi, kamarády, rodinou. Beze studu mluvte o tom, že po vás někdo ‚ze sítí‘ chce peníze a vy ho asi milujete. Může se to stát každému,“ stojí v doporučení spořitelny.