Článek
Muž vydávající se za investičního poradce kontaktoval seniorku telefonicky. Nabídl jí pomoc se získáním finančních prostředků z investic.
„Protože v minulosti žena již nějaké peníze investovala, nezdála se jí být nabídka podezřelá. Podle instrukcí domnělého poradce si do svého mobilu nainstalovala aplikaci pro vzdálený přístup,“ informovala policejní mluvčí Marie Šafářová.
Díky aplikaci se podvodník dostal do internetového bankovnictví seniorky, kde provedl několik transakcí. „Celkem se mu z účtu podařilo neoprávněně odčerpat 270 tisíc korun. Když to žena zjistila, obrátila se na policii,“ konstatovala Šafářová.
Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací.
„Za tyto trestné činy lze podle trestního zákoníku uložit trest odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest,“ doplnila policejní mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.