Článek
„Názor, že ministrem se může stát i člověk bez české státní příslušnosti, je převládající, ale existují i jiné právní názory, že už dnes lze výkladem legislativy dovodit, že by ministr měl být občanem České republiky kvůli loajalitě,“ řekl Novinkám Preuss. Připomněl, že ministr slibuje mimo jiné věrnost České republice.
Na ministra neklade legislativa žádné speciální podmínky. Neřeší se otázka věku, ministrem se teoreticky může stát i 18letý člověk. Neexistují ani žádné podmínky z hlediska kvalit člověka nebo vzdělání.
„Je to zřejmě záměr ústavodárce, aby se zbytečně nekomplikovalo sestavování vlády. Nebyl bych však proti, aby se zavedla podmínka českého občanství právě kvůli loajalitě. Ale nepovažuji to za prioritní otázku,“ poznamenal Preuss.
Situace, kdy v ministerském křesle sedí cizí státní příslušník, by podle něj mohla vyústit i v problém.
„Mohlo by dojít ke střetu loajalit. Když bude na vládě ministr hlasovat o otázce, která bude v zájmu jeho země, může být ve střetu zájmů,“ zdůraznil Preuss a přidal vysvětlení: „Ministr dopravy není jen ministrem dopravy. Je členem vlády a rozhoduje svým hlasem o všech otázkách, které vláda rozhoduje. Není to primárně odborník, ale politik.“
Člen vlády navíc automaticky disponuje strategickými a bezpečnostními informacemi.
Bednárik: „O občanství požádám“
Nominant SPD a dosavadní generální ředitel Železnic Slovenské republiky Ivan Bednárik české státní občanství prozatím nemá, novinářům však v úterý po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem sdělil, že o něj požádá.
„Pan prezident řekl, že to není zákonná podmínka, ale ujistil jsem ho, že žádost podám,“ uvedl Bednárik. Ten se novinářům zároveň omlouval za svou češtinu, kterou se prý snaží hovořit teprve měsíc. Slíbil, že své dovednosti vylepší.
Bednárik nebude prvním Slovákem v české vládě. Ve stejné situaci byl i ministr dopravy za ODS Gustáv Slamečka v letech 2009 až 2010 v úřednickém kabinetu Jana Fischera (nestr.). Byl to první ministr bez českého státního občanství, požádal o ně až v době výkonu funkce.
Občanství bylo tématem i u již zesnulého exministra zahraničí za TOP 09 Karla Schwarzenberga. Kritikům vadilo, že má české a švýcarské občanství a k tomu těsné rodinné vazby na Rakousko, kde žil mezi lety 1948 a 1990.
Na Slovensku by se to nestalo, rýpl si Kalousek
Se Slovenskem má Česko společnou historii a nejbližší vztahy, Ústava ale nebrání tomu, aby se členem vlády stal jakýkoli cizinec.
Preuss nicméně v této souvislosti připomněl, že vláda musí získat důvěru ve Sněmovně a prezident nemůže jmenovat, koho chce. „Když prezident Miloš Zeman například sestavoval svou tzv. úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, tak Ústavu obcházel,“ poznamenal.
Rusnokova vláda v srpnu 2013 důvěru nedostala a byla v demisi až do jmenování kabinetu Bohuslava Sobotky v roce 2014.
Fakt, že národovecká SPD do vlády nominovala muže cizí státní příslušnosti, pobavil exministra financí a bývalého předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska.
„Já proti panu Bednárikovi nic nemám, je koneckonců v našem zájmu, aby byl ve své misi úspěšný. Jenom si tak představuji, jak politické vzory SPD na Slovensku či v Maďarsku nominují do vlády někoho bez občanství a s handicapem v domácí řeči… Jsem si jist, že tam by se to stát nemohlo,“ napsal na síti X.
K získání českého občanství musí uchazeči splnit řadu podmínek. Občan EU musí mít na území Česka trvalý pobyt alespoň po dobu tří let, občané ze zemí mimo Unii pět let. Uchazeč musí také prokázat znalost českého jazyka na úrovni B1 a českých reálií. Výjimku tvoří lidé, kteří v zemi studovali, nebo jsou starší 65 let. Bednárikovi je 50. Žadatel také musí být finančně stabilní, musí dodržovat zákony a nezatěžovat sociální systém.
