Článek
Ta podle dat České bankovní asociace (ČBA) loni dosáhla 23 462 korun, ještě v roce 2024 byla „jen“ 15 952 Kč. Podvodů loni banky zaznamenaly 90 936, což je o 3529 více než předloni.
Ve srovnání s rokem 2023 jejich počet narostl dokonce o 21 251 a celková škoda o 780 milionů korun.
„Útoků nám přibylo, přibylo i ohrožených peněz. Ale naštěstí přibylo i peněz, které se podařilo zachránit,“ řekl Tomáš Stegura, jenž má v asociaci na starosti kyberbezpečnost. Bankám se podle něj podařilo jejich klientům zachránit více než 12,2 miliardy, což je o 4,2 miliardy korun více než předloni.
Průměrný věk obětí je mezi 36 a 44 lety. Nejčastěji jsou z Prahy nebo Středočeského kraje, kde je největší koncentrace obyvatel. Častějším terčem podvodníků jsou ženy, ale muži přicházejí o více peněz.
„A když už k podvodu dojde, většinou je to velká lidská tragédie. Nejvyšší zaznamenaná škoda na jednoho člověka byla patnáct milionů korun, což je průšvih,“ řekl Stegura.
Nachytat se nechají i vysokoškoláci
„Nárůst kyberkriminality oproti roku 2024 je celkem razantní. Byť se všichni snažíme, seč můžeme, a informace veřejnosti poskytujeme, tak to stále nestačí,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policie České republiky.
Policisté se podle něj denně dozvědí o 58 obětech kyberpodvodníků, ale je to jen špička ledovce. Řada lidí podvod nebo pokus o něj nenahlásí. Například proto, že se stydí, bojí se okolí přiznat, že byli podvedeni.
„Neznamená to, že typickou obětí podvodníka je hloupý člověk, ale tak to není. Oběti se rekrutují z celého spektra společnosti, od mladistvých až po seniory, od lidí se základní školou až po vysokoškoláky. Mezi oběťmi máme třeba i IT specialisty,“ dodal Penc.
Podvodníci vedle klasických podvodů typu telefonátů a e-mailů o falešných výhrách a dědictvích používají i mnohem složitější podvody, kde používají umělou inteligenci nebo takzvaná deepfake videa, v nichž slibují zhodnocení investic. V těchto videích lákají oběti na zfalšovanou podobu nějaké celebrity, jež jim namluví, že si mohou vydělat velké peníze.
„Jak klesají úrokové sazby na spořicích účtech, lidé hledají nové způsoby, jak investovat a zhodnotit své peníze,“ vysvětluje si to Stegura.
Peníze v igelitce
Jednou z nových forem útoku je převzetí kontroly nad chatovací aplikací WhatsApp, kde se útočník vydává za známého nebo rodinného příslušníka a chce po oběti poslat peníze.
„Zákeřnost tohoto útoku je především v tom, že si píšete s někým, koho máte v kontaktech,“ řekla ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová. Doporučuje proto známému, který chce poslat peníze na účet, napřed osobně zavolat. Měl by to potvrdit ústně, jinak by mu lidé neměli nic posílat.
Kyberpodvodníci se přitom neváhají se svými oběťmi setkat i osobně. A to poté, co je přemluví, aby si vybrali úspory nebo vzali půjčku a předali jim je. „Měli jsme případy, kdy lidé předávali igelitku plnou peněz v parku,“ dodal Stegura.
Také lidi nutí nainstalovat si do počítače aplikaci, která umí načíst čip v kartě. Přemluví své oběti, aby k telefonu přiložili kartu. Na druhé straně už stojí někdo připravený u bankomatu, kde načte kartu. Oběť pak také motivují, aby jim řekli PIN. Ten pak podvodníci zadají do bankomatu a vyberou peníze.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
