Článek
Případ se stal ve středu na Blanensku. Ženě zavolal muž, který se představoval jako policista ze Šumperku a vytasil se s otřepanou historkou o tom, že eviduje žádost o sjednání půjčky na její jméno. Prý do tamní banky přišel muž s notářsky ověřenou plnou mocí, ale nakonec z banky prý po potyčce s úřednicí utekl.
Podvodník měl neuvěřitelné štěstí, žena zrovna řešila ztrátu svých dokladů. „Následoval standardní psychologický nátlak po telefonu, při kterém se na straně podvodníků střídali falešní policisté, pracovník banky a bezpečnostní technik. Ženu dále instruovali, jak zabezpečit svůj účet,“ řekl policejní mluvčí Pavel Šváb.
Žena tak poslala do „úschovy“, dle instrukcí muže vydávajícího se za pracovníka České národní banky, téměř milion korun. Pak ji podvodníci přesvědčili, aby „zabezpečila“ i účty, ke kterým má přístup. Opět měli štěstí – žena měla dispoziční právo k účtu instituce, v níž pracovala.
Zavěste a vše promyslete!
„Několikahodinový nátlakový hovor pak poškozenou natolik ovlivnil, že svolila s instalací programu na vzdálenou správu svého počítače. Teprve po ukončení všech hovorů znejistěla, situaci začala řešit s bankou i na policii. Na záchranu peněz pak bylo pozdě. Celková škoda se pak vyšplhala na bezmála 10 milionů korun,“ zrekapituloval Šváb.
Podle zjištění Novinek se v případu nejednalo o soukromou firmu, ale o jakou instituci šlo, to policisté s ohledem na vyšetřování nechtěli sdělit.
V souvislosti s případem policisté opakovaně apelují na lidi, aby se i přes velkou přesvědčivost a naléhavost podvodníků nenechali vmanipulovat do posílání peněz.
„Jednoduchým opatřením je včasné ukončení hovoru a použití chladné hlavy pro vyhodnocení situace. Přesuny peněz na zabezpečené účty jsou nesmysl. Pokud si nebudete jistí, kontaktujte banku, známého, policii. Nikdy nedávejte k dispozici citlivé údaje, na nic neklikejte ani neinstalujte žádné programy,“ dodal mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.