Článek
NÚKIB o tom informoval v pondělí na svém webu. Nadprůměrný byl i srpen s 27 zaznamenanými kybernetickými incidenty. Rekordní byl březen, kdy úřad evidoval 28 incidentů.
V září opět dominovaly případy, při kterých byla narušena dostupnost služeb, šlo o takzvané DDoS útoky, NÚKIB takto klasifikoval téměř čtyři z pěti incidentů.
Hlavní zbraní proruských hackerů jsou DDoS útoky. Česku se nevyhýbají ani viry
Útok typu DDoS má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů – v některých případech i miliony – začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.
Právě DDoS útoky patří k těm nejpoužívanějším v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině.
Za většinou těchto útoků podle úřadu stála stejně jako v srpnu ruská hacktivistická skupina NoName057, která primárně cílila na stránky českých bank. Převážnou většinu z těchto útoků NÚKIB zařadil do kategorie významné, bylo jich osm.
Útoky ve vlnách
„Během září došlo k jednomu incidentu spadajícímu do kategorie průnik. Jednalo se o útok velmi sofistikovaného aktéra, kterému se povedlo získat přístup do systémů regulovaného subjektu,“ popsal úřad. Ten se také zabýval specifickým incidentem, který vznikl ztrátou tabletu uživatele.
Počty evidovaných kybernetických incidentů letos byly podle úřadu „ve vlnách“. V lednu jich úřad evidoval nadprůměrný počet 21, v únoru klesly na 13, ale v březnu jich pak bylo rekordních 28. Duben se zase vrátil do průměru se 14 evidovanými incidenty. Následující dva měsíce byly znovu nadprůměrné, květen s 19 kybernetickými incidenty a v červnu jich úřad evidoval 22. V červenci jich zaregistroval 13. A jak již bylo zmíněno, v srpnu jich bylo 27.
ČNB se stala terčem kyberútoku
