Článek
V ČR se kyberútoky podílejí na celkové kriminalitě 12,4 procenta. „Očekáváme, že během čtyř let vzroste tento podíl více než dvojnásobně. Kyberkriminalita patří k nejrychleji rostoucím formám kriminality na světě,“ upozornil Vondrášek.
Škody z kybernetických útoků na firmy a instituce dosáhly v roce 2025 v Česku částky 548 milionů korun. Navzdory nárůstu útoků je to o 84 milionů méně než předloni, ale zároveň o 90 milionů více než v roce 2023.
Celosvětové škody způsobené kyberkriminalitou už přesáhly miliardu dolarů (21 miliard korun); 96 procent obětí se ke svým penězům nikdy nedostane zpět.
Deklarované chování a realita
Nejslabším článkem v kyberodolnosti firem a institucí proti hackerům a kyberpodvodníkům bývá podle odborníků velmi často člověk. „Útočníci si v případě firem a institucí velmi pečlivě vybírají, na koho zaútočí,“ prohlásil generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek.
„O to důležitější je, aby lidé věděli, jak se v rizikových situacích zachovat. Ideálně si i uvědomili, že na to nejsou sami a vždy je dobré se s někým ve svém okolí poradit. Proto se tolik zaměřujeme na edukaci v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ podotkl Blažek.
Z Indexu kybernetické bezpečnosti společnosti Mastercard vyplývá, že loni čelilo kyberútoku devět z deseti firem v Česku. „Podle našich průzkumů jsou nejslabším článkem řetězce kybernetické bezpečnosti jednotlivci, ať už ve svých soukromých životech, nebo v roli zaměstnanců,“ prohlásila generální ředitelka společnosti Mastercard pro ČR a Slovensko Jana Lvová.
„Vidíme velkou mezeru mezi deklarovaným chováním a realitou, kdy si například třetina lidí nikdy nezměnila heslo ke svému hlavnímu e-mailovému účtu a každý čtvrtý by pokračoval v telefonátu, i kdyby měl podezření na podvod,“ doplnila Lvová.
Nejčastější podvody, které zkouší kyberšmejdi v Česku na firmy i jednotlivce, naleznete v našem dřívějším přehledu.
