Článek
O peníze nešťastník podle ní přišel v době od konce ledna do začátku dubna. „Rozhodl se, že znásobí své finanční prostředky investováním do bitcoinů a akcií,“ uvedla mluvčí.
Zareagoval v té souvislosti na inzerát nalezený na sociálních sítích a zaregistroval se. Za pár dní se mu ozval „bankovní poradce“ s tím, že mu bude k ruce, bude mu pomáhat s investicemi a instruovat ho, aby byly finance co nejlépe zhodnoceny.
„Komunikace probíhala především telefonicky a taky prostřednictvím e-mailu. Muž tedy investoval a na základě profesionálních rad svého poradce peníze posílal na litevské bankovní účty. Bohužel ale až po odeslání necelého půl milionu korun si uvědomil, že se stal obětí podvodu, a přišel vše oznámit na naše oddělení,“ popsala Zajícová.
Muž z Teplicka naletěl podvodníkovi. Při investici do kryptoměn přišel o více než 600 tisíc
Podvodníci si hrají na novináře
Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.
Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku ve skutečnosti z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.
Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.
Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.
Kyberkriminalita na vzestupu
Policisté neustále informují o internetových podvodech a varují občany, aby byli opatrní a nikam na jiné účty své peníze nepřeváděli. Rada je jednoduchá. „Nevěřte cizím lidem a v případě obavy o své finance si své pochybnosti ověřte u své banky nebo na oficiální telefonní lince, kterou si uložte do svého telefonu,“ doporučila Nováková s tím, že podvodníci využívají důvěřivosti lidí.
Policie již minulý měsíc varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022. Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů.
Nebezpečný spoofing
Podvodníci navíc dnes již bez větších obtíží zvládnou podvrhnout oficiální telefonní čísla konkrétních institucí, jde o tzv. spoofing. Uživatelé se tak mohou snadno nechat zmást a mohou si myslet, že mluví například s pracovníkem banky.
Česká spořitelna varovala své klienty již vloni, že nové vlny podvodů jsou stále propracovanější. „Falešní investiční poradci přicházejí s čím dál propracovanějšími způsoby, jak vás nalákat na vysoké zhodnocení v podobě investic do kryptoměn či akcií velkých společností, jako jsou třeba ČEZ nebo Agrofert,“ varovali pracovníci spořitelny.
Ti poukázali zároveň na to, jak se taktika útočníků změnila. „Novinkou je snaha přesvědčit vás, abyste při kontaktování vlastní bankou neříkali pravý důvod transakce,“ varovali pracovníci banky.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Chtěla si přivydělat aktualizováním aplikací. Přišla o 350 tisíc
