Článek
„Nejnovější zpráva Global Threat Landscape Report jasně ukazuje, že kyberzločinci zrychlují svá úsilí a využívají umělou inteligenci a automatizaci k operacím v nebývalé rychlosti a rozsahu,“ řekl Derek Manky, hlavní bezpečnostní stratég společnosti Fortinet, která kyberbezpečnostní tým FortiGuard Labs provozuje.
„Nasazují automatizované skenování v globálním měřítku. Aktivní skenování v kyberprostoru dosáhlo v roce 2024 bezprecedentní úrovně a meziročně celosvětově vzrostlo o 16,7 %, což poukazuje na sofistikované a masivní shromažďování informací o odhalené digitální infrastruktuře,“ podotkl Manky.
Bezpečnostní experti zaznamenali podle zveřejněné zprávy v uplynulém roce miliardy skenů každý měsíc, což odpovídá 36 tisícům skenů za sekundu. Zvládnout tak velké množství dat pomáhá útočníkům právě AI.
„Kybernetická kriminalita založená na AI se rychle rozšiřuje. Hrozby využívají umělou inteligenci ke zvýšení realističnosti phishingu a obcházení tradičních bezpečnostních kontrol, čímž se kybernetické útoky stávají efektivnějšími a obtížněji odhalitelnými,“ varoval Manky.
Hackerské znalosti netřeba
Velký problém představuje také darknet. Na tomto černém internetovém trhu totiž může získat útočné balíčky prakticky kdokoliv za úplatu a i bez hlubších hackerských znalostí pak může podnikat sofistikované útoky.
„V roce 2024 fungovala kyberzločinecká fóra stále více jako sofistikovaná tržiště pro kity pro zneužití, přičemž do národní databáze zranitelností přibylo více než 40 000 nových zranitelností, což představuje 39% nárůst oproti roku 2023,“ uvedl bezpečnostní expert.
Zintenzivňují se cílené útoky na kritická odvětví. „Odvětví jako výroba, zdravotnictví a finanční služby nadále zažívají nárůst počtu kybernetických útoků šitých na míru, přičemž protivníci nasazují zneužití specifická pro dané odvětví,“ zdůraznil Manky.
V roce 2024 byly podle něj nejčastějšími cíli útoků výrobní sektory (17 %), služby (11 %), stavebnictví (9 %) a maloobchod (9 %).
Dalekosáhlé následky
Otázka zabezpečení se týká samozřejmě i běžných uživatelů, ještě ožehavější je i kvůli cílení hackerů ve firmách, státním sektoru a v organizacích, kde mohou mít nájezdy kyberšmejdů dalekosáhlé následky. Provoz jejich počítačových systémů, a to interních i veřejných, může být totiž zcela ochromen.
„Tradiční bezpečnostní postupy už nestačí. Organizace musí přejít na proaktivní obrannou strategii založenou na umělé inteligenci, nulové důvěryhodnosti a nepřetržitém managementu vystavení hrozbám, aby si udržely náskok před dnešním rychle se vyvíjejícím prostředím hrozeb,“ doplnil bezpečnostní expert.
Jak zabezpečit počítač i mobil před hackery a viry
Žebříčky nejrozšířenějších škodlivých kódů zpravidla obsahují stále stejná jména. Z toho by se dalo usuzovat, že kyberzločinci neprogramují žádné další hrozby. Realita je ale úplně jiná, internetem kolují každý den statisíce nezvaných návštěvníků, kteří spoléhají na důvěřivost lidí či slabiny systému.
Nebezpečí číhá na uživatele nejčastěji na internetu. Stejně tak se ale nezvaní návštěvníci mohou ukrývat na přenosných médiích, jako jsou nejrůznější externí disky a USB flashky. Zabezpečit je tedy vhodné jakékoli zařízení i ve chvíli, kdy není připojeno k internetu.
Obzvláště to platí o chytrých telefonech a tabletech, které se objevují v tuzemských domácnostech stále častěji. Řada lidí si přitom ani neuvědomuje, že tato mobilní zařízení mohou být napadena úplně stejně jako klasické počítače. Jak zařízení bránit, se dozvíte v našem dřívějším článku.
