Článek
Přesný počet lidí, kteří jsou nuceni se účastnit internetových podvodů, nelze jednoduše stanovit. Je to pochopitelně kvůli tomu, že tyto nelegální aktivity probíhají v co největším utajení a organizátoři nejrůznějších podvodů se snaží, aby nebyli dopadeni a jejich aktivity vystopovány.
OSN nicméně odhaduje, že nuceno ke spolupráci s podvodníky je až 120 tisíc osob v Barmě a dalších zhruba 100 tisíc v Kambodži. Tato problematika se nicméně týká i dalších zemí, jako Thajsko, Filipíny a Laos. Celkové číslo tedy bude ještě citelně vyšší.
Velkým problémem je i to, že na takto spolupracující jedince pohlížejí policisté při zátazích jako na spolupachatele. Neberou přitom v potaz, že jsou ke spolupráci nuceni pod pohrůžkou násilí. „Přitom jsou to ale oběti. Nejsou to zločinci,“ burcoval vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Svojí bance to neříkejte. Šmejdi slibují pohádkové zhodnocení, ale důvěřivce oberou
Dramatický nárůst on-line podvodů
Během pandemie covidu-19 nebyla zločinecká činnost spojená s on-line podvody tak výrazná jako nyní. Podle bezpečnostních expertů Avastu byl zaznamenán ve druhém čtvrtletí nárůst v globálním měřítku při meziročním srovnání o 24 %.
Například v Česku je ale situace ještě výrazně horší, experti hlásí nárůst o 81 %. Alarmující je i situace na Slovensku, kde se uživatelé museli ve druhém čtvrtletí vypořádat s nárůstem o 57 %.
Pomyslný ukazatel rizika je tak v tuzemsku na nejvyšší hodnotě za poslední tři roky. „Nejenže množství hrozeb patří k nejvyšším v historii, ale kyberzločinci se také častěji uchylují k psychologickým manipulacím než k tradičním technikám malwarových útoků. Z toho vyplývá nejen potřeba přizpůsobit zabezpečení, ale také aby lidé lépe porozuměli podvodům a vzdělávali se, což poslouží jako další vrstva obrany,“ varoval ředitel výzkumu malwaru v Avastu Jakub Křoustek.
V praxi to znamená, že různé podvodné stránky představují na síti daleko větší nebezpečí než škodlivé kódy. A je jedno, zda se bavíme o smyšlených dárcovských stránkách, nebo klamavé reklamě.
„Metody se mohou lišit, ale konečný cíl zůstává stejný: přesvědčit nic netušící osoby, aby prozradily citlivé informace nebo se rozloučily se svými těžce vydělanými penězi,“ konstatoval Křoustek.
Podvodné seznamky
Podle něj dramatický nárůst zaznamenaly například podvodné seznamky, bezpečnostní experti jich zachytili ve druhém čtvrtletí o 39 % více než v tom prvním.
Problémem je pochopitelně i phishing, rozesílání podvodných e-mailů ve druhém čtvrtletí představovalo 25 % ze všech zachycených hrozeb. Kromě toho se podle bezpečnostních expertů rozšířil tzv. smishing – phishing prostřednictvím SMS –, jenž využívá vysoké míry otevírání textových zpráv a přirozené důvěry, kterou k nim lidé mají.
„Ukazují se i budoucí mobilní trendy, například to, že kyberzločinci využívají umělou inteligenci k vytváření téměř dokonalých napodobenin legitimní komunikace, takže pro jednotlivce je stále obtížnější rozlišit, co je skutečné a co ne,“ podotkl bezpečnostní expert.
Nárůst je dramatický, varují experti. Agent Tesla stojí za třetinou útoků v Česku
