Článek
„Na inzerát ženy zareagovala osoba, která nabídla, že dopravu zajistí prostřednictvím přepravní společnosti. S touto nabídkou prodávající souhlasila. Zájemce následně poškozené zaslal odkaz s podvrženými stránkami přepravní společnosti. Na těchto stránkách poškozená vyplnila potřebné údaje ke svému bankovnímu účtu,“ informovala policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Avšak místo toho, aby peníze obdržela, zjistila žena následně, že jí pachatel z účtu odčerpal 20 tisíc korun.
„Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů podvodu a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, za které hrozí v krajním případě až osm let za mřížemi,“ konstatovala Skoupilová.
„Apelujeme na občany, kteří prodávají zboží na inzertních či obdobných portálech, aby nikdy nereagovali na přijaté neznámé odkazy, a už vůbec do nich nezadávali údaje ke své platební kartě nebo internetovému bankovnictví. Ve většině případů se jedná o podvržené odkazy. Kupujícímu stačí znát pouze číslo vašeho účtu,“ doplnila na závěr policejní mluvčí.
Češi už přišli o stamiliony
Pro podvodníky jsou bazary doslova zlatý důl. „V posledních letech jsme svědky razantního nárůstu kriminality páchané v kybernetickém prostoru, konkrétně jde zejména o podvodné jednání. Útoky pachatelů jsou čím dál sofistikovanější a častější,“ varoval Ondřej Kapr, rada odboru hospodářské kriminality Policejního prezidia ČR.
Ten připustil, že v poslední době počet inzertních či bazarových podvodů stoupá. Dle odhadů Policie ČR se finanční škody spojené s těmito typy podvodů pohybují v řádech stamilionů korun.
A jak takový podvod na internetovém bazaru vlastně probíhá? „První scénář probíhá tak, že scammer zveřejní na internetovém bazaru inzerát o prodeji zboží a čeká, až se mu někdo ozve. Poté lovec oběti zašle v podvodné SMS zprávě nebo e-mailu odkaz na falešnou webovou stránku, kde má oběť provést platbu za zboží,“ popsal průběh podvodu Radek Jizba, expert z výzkumného týmu pražské pobočky antivirové společnosti Eset.
„Po vyplnění údajů útočníci okradou oběť o částku za zboží. Případně se lovec pokusí od oběti zjistit údaj o zůstatku na jejím bankovním účtu a následně se pokusí ukrást právě tuto částku,“ doplnil Jizba.