Článek
Vyvolat obavy lidí z toho, že jejich úspory v bance jsou ohroženy, je podstatou řady podvodů. Jen legenda bývá jiná.
V případě, který nyní prověřují bruntálští policisté, figuruje fiktivní policistka a kurýr, kterému vystrašená oběť svěřila přístupy ke svým úsporám.
Jak v pátek uvedl mluvčí policie Jan Segsulka, případ se odehrál v polovině května. „Poškozenému se ozvala osoba vydávající se za policistku z Čech, která má řešit případ, v němž figuruje právě jeho účet. Ten měl být v ohrožení. Dále uvedla, že spolupracuje s centrální bankou a ozve se mu specialista, který mu pomůže finance ochránit. Pro větší důvěru poškozenému zaslala také fotografii svého služebního průkazu,“ uvedl mluvčí s tím, že průkaz byl padělaný.
Následoval videohovor s neznámým zaměstnancem centrální banky, který podvedeného muže přesvědčil, aby si finance převedl na jejich účet a ochránil je tak před odcizením.
„Dle instrukcí poškozený muž předal v obálce osobně kurýrovi veškeré platební karty i s přiloženými PIN kódy,“ sdělil Segsulka.
Kurýr měl platební karty dopravit do centrální banky, kde již mělo dojít k převodu na chráněný účet. K tomu ale již nedošlo, místo toho muži z účtu odtekly statisíce korun.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.