Radek Teichmann: Umělá inteligence už vytlačuje rutinní práci

AI je dnes velmi silný parťák pro všechny profese. Pomáhá s nápady, návrhy i zpětnou vazbou. Výborně se uplatňuje nejen v práci, ale i pro zábavu, například jako trpělivý vysvětlovač pro děti během jízdy autem.

Nejsilnější stránkou AI je tvorba textů nebo vývoj softwaru. Dokáže připravit základní verzi smlouvy, dokumentu či textu, kterou následně doladíte ručně. Ve vývoji AI funguje jako druhý vývojář, kterého můžete úkolovat nebo se na něj obracet s problémy, na které narazíte.

Exceluje i v oblasti rešerší. Nové modely zvládají podrobné vyhledávání a zpracování informací k danému tématu.

Potřebujete-li získat informace o produktu pro uvedení na trh v celé Evropě, AI může připravit detailní marketingovou rešerši s návrhy dalšího postupu.

Slouží také jako nástroj pro zpětnou vazbu. Pomáhá ověřit váš názor, myšlenku nebo řešení problému ještě než s ním začnete pracovat s lidmi. Hodí se všude tam, kde chcete mít jistotu, že váš postoj má smysl. V nejbližší době lze očekávat, že AI bude ještě lépe personalizovat, porozumí hlouběji kontextu a zvládne složitější úkoly napříč obory s větší samostatností.

Ten vidím ve dvou oblastech. I nejlepší AI modely se někdy chovají nepředvídatelně. Pokud položíte stejnou otázku vícekrát, můžete dostat pokaždé trochu jinou odpověď. To je velký problém zejména tam, kde potřebujeme naprosto přesný a opakovatelný výsledek, například při vývoji softwaru nebo při generování dat.

Druhým velkým problémem jsou halucinace, tedy vymýšlení si. Podobně jako lidé i AI modely si dokážou velmi věrohodně vymýšlet, pokud neznají správnou odpověď. Tyto halucinace jsou jedním z největších rizik. Stále proto platí, že vždy je nutné všechny výstupy AI pečlivě kontrolovat a nebrat ani nejdůvěryhodněji vypadající odpověď jako bezchybnou.

Všude, kde se pracuje s velkým množstvím dat, která je potřeba rychle analyzovat a vyvodit z nich statisticky významné závěry. AI je hlavně statistický model a vyhledává nejpravděpodobnější kombinace faktů, slov a vzorců, se kterými se setkala během svého tréninku.

Efektivní využití vidím například v medicíně, kde už teď pomáhá při analýze dat pacientů, interpretaci snímků z rentgenů či CT vyšetření. Potenciál má také v zemědělství, kde může optimalizovat zavlažování nebo předpovídat výnosy.

Ano, třeba ve vývoji softwaru. Vývojáři jsou schopni být výrazně efektivnější v rutinní práci. V zákaznické podpoře zase nasazení AI chatbotů snižuje objem rutinních dotazů a umožňuje operátorům soustředit se na složitější případy. Obecně vidíme, že AI pomáhá u rutinních úkolů a práce.

Neřekl bych, že jde o kompletní nahrazení zaměstnání, ale spíše o postupné vytlačení zmíněné rutinní práce. Té je napříč obory velké množství a v každém se najde něco, co půjde pomocí AI vylepšit, zefektivnit či eliminovat. Lidé se pak budou moci více věnovat tvůrčí a strategické činnosti.

Nejcitelnější to bude v oborech, kde se pracuje s velkým množstvím textu s jasnými pravidly. Typicky jde o právní služby, kde AI pomáhá s prací se smlouvami, právními dokumenty a rešeršemi precedentů. Dále marketing a HR, kde se řeší pracovní nabídky, marketingové texty nebo lékařské zprávy, administrativní úkony ve zdravotnictví.

S rozvojem AI narůstá počet sofistikovaných podvodů – ať už jde o falešné doklady, syntetické identity nebo takzvaná deepfake videa. Technologie dnes umožňují vytvořit věrohodně vypadající dokumenty nebo napodobit lidský hlas a obličej s minimálním úsilím.

Obrana proti tomuto zneužití existuje, ale musí být ve více vrstvách. Na technologické úrovni se nasazují pokročilé detekční systémy, které jsou schopné rozpoznat AI generovaný obsah na základě jemných anomálií nebo srovnáním s důvěryhodnými databázemi.

V neposlední řadě bude klíčové vzdělávání a osvěta. Lidé i firmy se musí naučit, že vidět už neznamená věřit a že ověřování pravosti obsahu se stane standardní součástí naší digitální gramotnosti.