Článek
Klasické překlady knih pro většinu autorů a vydavatelů představují velmi drahou a časově náročnou záležitost. Profesionální lidský překlad se totiž může pohybovat v rozmezí od 7000 do 17 500 dolarů (od 147 tisíc do 369 tisíc korun) za jeden román a samotný překlad trvá několik měsíců. To znamená, že mnoho knih zůstává omezeno na svůj původní jazyk.
Nový AI nástroj GlobeScribe.ai umožňuje překladatelskou práci nejenom zrychlit, ale také udělat za zlomek ceny. Autoři mohou velmi pohodlně nahrát rukopis a obdržet překlady poháněné umělou inteligencí do 24 hodin.
Software překládá tvůrčí psaní, přičemž upřednostňuje plynulost, tón a hlas postav, což je vhodné pro beletrii i literaturu faktu.
„Vždy bude existovat místo pro odborný lidský překlad, zejména u vysoce literárních nebo složitých textů. GlobeScribe.ai však otevírá dveře novým příležitostem a umožňuje překládat mnohem širší spektrum beletrie,“ uvedli zakladatelé společnosti Fred Freeman a Betsy Reavleyová pro web The Guardian. Ti už dříve založili firmu Bloodhound Books, jež se specializuje na krimi a thrillery.
Autoři a vydavatelé si zatím mohou zvolit překlad z angličtiny do pěti jazyků – francouzštiny, španělštiny, němčiny, italštiny a portugalštiny. V budoucnu by měla nabídka zahrnovat i další jazyky.
Společnost navíc před vydáním provedla rozsáhlé slepé testování svého nového nástroje. Rodilí mluvčí hodnotili překlady GlobeScribe.ai spolu s verzemi textů přeloženými člověkem, aniž by jim bylo sděleno, která metoda byla kde použita.
„Zpětná vazba shodně ukázala, že čtenáři je nedokázali spolehlivě rozlišit,“ uvádí se v prohlášení společnosti. „V některých případech měli recenzenti dokonce pocit, že verze s podporou umělé inteligence jsou svým tónem a věrností bližší původnímu anglickému rukopisu,“ dodali autoři.
Překladatelé s novým nástrojem nesouhlasí
Někteří překladatelé a jejich organizace však vyjádřili nad touto novinkou znepokojení. Podle předsedy Sdružení překladatelů autorů Iana Gilese může nový nástroj s umělou inteligencí sice zpřístupnit beletrii globálnímu publiku, zároveň však upozaďuje lidské překladatele, kteří vnášejí do textu kulturní hloubku a oživují literaturu.
„Domnívat se, že umělá inteligence se může vyrovnat, nebo dokonce překonat vybroušenou práci lidských překladatelů ve prospěch autorů, je naprosto mylné,“ konstatoval Giles.
„Nejlepší literární překlady nabízejí víc než pouhou přesnost, víc než doslovnou věrnost slovům tvořícím věty. Zapojují se do kontextu, z něhož kniha pochází, a reprodukují tempo, atmosféru, emocionální zabarvení, rytmus a všechny ostatní faktory, které v konečném důsledku rozhodují o tom, jak naplňující a bohatý je čtenářský zážitek,“ zdůraznila spisovatelka a překladatelka Polly Bartonová.
Na otázku ohledně testovací metody společnosti Bartonová dodala, že být rodilým mluvčím určitého jazyka nutně neumožňuje posuzovat všechny překlady z tohoto jazyka s naprostou autoritou.
Přestože si tvůrci překladače uvědomují zdrženlivý postoj uměleckého průmyslu k umělé inteligenci, zdůrazňují, že jejich nástroj nemá lidské překladatele nahradit, ale naopak podpořit jejich kreativitu a zvýšit efektivitu práce. Umělou inteligenci vnímají jako doplněk, ne jako náhradu.
„Věříme, že náš nástroj lidem opravdu pomůže. Chceme překladatelům zvýšit produktivitu a výkon. Nejde o jejich nahrazení,“ uzavřeli tvůrci.
