Používání AI snižuje aktivitu mozku, ukázala studie

Uprostřed všech debat o vlivu umělé inteligence na pracovní trh, vědu, životní prostředí i další oblasti se vědci také snaží zjistit, jaký dopad mají rozsáhlé jazykové modely na samotné uživatele, kteří s nimi přímo pracují, píše web TechRadar.

Ve snaze pochopit, jak používání chatbotů velkých jazykových modelů ovlivňuje mozek, tým vedený doktorkou a výzkumnou pracovnicí Nataliyou Kosmynaovou připojil tři skupiny vysokoškolských studentů (celkem 54 osob) z oblasti Bostonu k elektroencefalogramovým sluchátkům (EEG, metoda, která snímá elektrickou aktivitu mozku, pozn. red.) a zadal jim úkol napsat během 20 minut krátkou esej.

Jedna skupina byla vedena k psaní bez jakékoliv externí pomoci, druhá mohla využívat internetový vyhledávač a třetí dostala pokyn pracovat s podporou modelu GPT-4o od společnosti OpenAI. Tento postup byl zopakován čtyřikrát v průběhu několika měsíců.

Pomocí EEG výzkumníci sledovali mozkovou aktivitu studentů ve 32 různých oblastech. Zjistili, že účastníci využívající ChatGPT vykazovali nejnižší míru mozkové aktivity ze všech tří skupin a opakovaně dosahovali horších výsledků v oblasti mozkové činnosti, jazykového projevu i chování, píše web Time.

„Každá skupina měla jiný vzorec mozkové aktivity a platilo, že čím více studenti spoléhali na vnější pomoc, tím méně spolu jejich mozkové oblasti spolupracovaly,“ uvedli vědci ve studii.

Během několikaměsíčního sledování se navíc ukázalo, že uživatelé ChatGPT byli s každou další esejí méně aktivní a na konci studie často sahali po pouhém kopírování textu.

Jak se tedy dalo očekávat, největší míru soustředění, nejlepší paměť a největší pocit zodpovědnosti za svou práci projevila skupina, která se spoléhala pouze na vlastní schopnosti. Dokládá to mimo jiné i množství informací, které byli účastníci schopni přesně odcitovat.

Naopak ti, kteří od začátku využívali umělou inteligenci, vykazovali slabší paměť, nižší míru mozkové konektivity a často si po několika minutách nepamatovali ani vlastní texty. I při závěrečném úkolu, kdy museli psát bez pomoci, dosahovali podprůměrných výsledků.

„Skupina, která pracovala jen s vlastními znalostmi, aktivovala rozsáhlé části mozku při vytváření vlastních myšlenek,“ uvedli vědci. „Ti, kteří používali vyhledávač, kombinovali práci s pamětí a zrakem, skupina s umělou inteligencí se hlavně soustředila na to, jak začlenit návrhy od AI do svého textu,“ doplnili.

Autoři studie v čele s doktorkou Nataliyou Kosmynaovou ale ve své práci zdůrazňují, že studie ještě neprošla odborným hodnocením, má omezený rozsah a zaměřuje se pouze na psaní esejí, nikoli na žádnou jinou kognitivní aktivitu.

„To, co mě přimělo zveřejnit naši studii hned, místo abych čekala na úplné odborné posouzení, byla obava, že za pár měsíců přijde nějaký politik s nápadem typu: ‚Pojďme udělat školku s umělou inteligencí‘,“ vysvětlila své úmysly Nataliya Kosmynaová pro Time.

„Myslím si, že by to bylo naprosto nevhodné a škodlivé – nejvíce ohrožené jsou totiž vyvíjející se dětské mozky,“ uzavřela.