Článek
Za posledních deset let vzrostl počet nových pacientek s chronickou obstrukční plicní nemocí o téměř čtyřiadvacet procent. Podle Vladimíra Koblížka, předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti, byla tato choroba ještě nedávno dominantně nemocí mužů.
„To se postupně mění. V posledních deseti letech byla nemoc diagnostikována u 447 tisíc osob, z toho čtyřicet pět procent tvořily ženy,“ uvedl profesor Koblížek. Rostoucímu počtu „plicních“ pacientů neodpovídá počet lékařů, kteří se o ně mají starat.
„Podle posledních dostupných dat pracuje v aktivní službě v Česku 687 pneumologů, z toho 373 v ambulancích a 314 v nemocnicích. To bohužel nestačí. Vážná situace je ve většině krajů republiky, v některých kolabuje i nemocniční péče o pneumologické pacienty,“ upozornil Vladimír Koblížek.
Například ve Středočeském kraji připadá na jednoho plicního lékaře naší odborné společnosti 30 332 obyvatel, optimálně by to mělo být kolem deseti tisíc. Obor rychle stárne a mladí specialisté nestačí odcházející lékaře nahrazovat. Nejhorší je situace v ambulancích. Průměrný věk pneumologa ve zmíněném Středočeském kraji je 57 let.
„Abychom zvládli generační obměnu, bylo by potřeba třicet nově atestovaných lékařů ročně. Dlouhodobě je to však jen mezi patnácti až dvaadvaceti. O náš obor mají medici zájem, ministerstvo zdravotnictví před několika lety zrušilo do té doby dobře fungující program rezidenčních míst, který mladé lékaře na cestě ke specializaci podporoval,“ vysvětluje profesor Koblížek.
Spása v podobě AI
Nedostatek plicních lékařů a jejich rostoucí věkový průměr znamenají pro pacienty delší čekání na vyšetření i diagnózu. U řady plicních onemocnění je přitom rychlost zásadní. Úlevu by lékařům do budoucna mohla přinést umělá inteligence (AI), například při čtení snímků z rentgenu nebo CT.
„Už nyní AI pomáhá radiologům analyzovat nízkodávková CT vyšetření hrudníku v rámci screeningu rakoviny plic,“ pokračoval profesor Koblížek. Lékaři Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde působí, testují asistenci umělé inteligence při analýze textů a nahrávání písemných podkladů od pacientů do zdravotnické dokumentace.
Kromě toho probíhá na Plicní klinice hradecké fakultní nemocnice a na několika dalších pracovištích ve třech krajích vědecký projekt ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové, Farmaceutickou fakultou a Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
„Ten se věnuje asistenci umělé inteligence při hodnocení kvality inhalační techniky pacientů s astmatem a s chronickou obstrukční plicní nemocí,“ doplnil primář hradecké plicní kliniky Vratislav Sedlák.
