Článek
Gorbačov se narodil ve vesnici Privolnoje poblíž Stavropolu. Při studiích práv na Lomonosovově univerzitě v Moskvě potkal svou budoucí ženu Raisu Maximovnu Titarenkovou, s kterou se také oženil roku 1953. Gorbačov odpromoval v roce 1955, hned poté se s manželkou přestěhovali zpět do jeho rodné domoviny v jižním Rusku.
Do Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Michail vstoupil ještě za studií v roce 1952. Politická kariéra nenechala na sebe dlouho čekat. Když v pětatřiceti letech dokončil Zemědělský institut jako agronomický ekonom, udržel si svou pozici ve straně a do pěti let se stal prvním náměstkem zemědělství a o rok později už členem Ústředního výboru KSSS.
Tajemník Gorbačov vydával jednu reformu za druhou
Gorbačov nelenil a mířil ještě výš. V roce 1972 vedl sovětskou delegaci do Belgie a za dva roky se stal poslancem Nejvyššího sovětu a předsedou Komise pro záležitosti mládeže. V roce 1979 byl zvolen kandidátem Politbyra ÚV KSSS a o rok později už byl jejím řádným členem. Jeho nová funkce mu umožňovala více cestovat, což také ovlivnilo jeho politické a sociální smýšlení. V roce 1984 se setkal ve Velké Británii i s Margaret Thatcherovou.
Bývalý kubánský prezident Fidel Castro v obětí se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem při podepsání smlouvy v Havaně na Kubě 4. dubna 1989.
Po smrti Černěnka byl Gorbačov ve čtyřiapadesáti letech 11. března 1985 zvolen generálním tajemníkem KSSS, nejdůležitější funkce, jakou si může skromný Rus představit. Po XXVII. sjezdu KSSS v únoru 1986 spustil reformy, jimiž se pokusil změnit stagnující komunistickou stranu a státní ekonomiku. Patřily sem „glasnosť“ - otevřenost, „perestrojka“ - přestavba a „uskorenije“ - zrychlení ekonomického vývoje.
Reformy, které měly zvýšit životní úroveň a produktivitu práce, jak sám budoucí prezident doufal, měly však velmi negativní ohlasy z řad vládnoucích špiček i části obyvatelstva. Jeden z nejradikálnějších zákonů byl zákon o družstvech z května 1987. Umožňoval soukromé vlastnictví podniků ve službách, výrobě a zahraničním obchodu. Původně zákon zavedl vysoké daně a konec většiny zaměstnaneckých výhod, ale později byl ještě upraven.
Zavedení voleb z více kandidátů
Díky zavedení glasnosti byl tisk méně kontrolován. Lidé měli větší svobodu slova, což byla zásadní a velmi pozitivní změna v systému, kde kontrola projevu byla jednou z hlavních zbraní mocenského aparátu. Tisíce politických vězňů byly propuštěny. Gorbačov doufal, že především díky zavedení „otevřenosti“, budou obyvatelé sovětského bloku více přístupní dalším reformním krokům. „Demokracie je zákonnost, přísné dodržování zákonů jak mocenskými orgány a organizacemi, tak i všemi občany.“
Bývalý americký prezident George Bush (vlevo) se setkal v Moskvě s posledním prezidentem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem.
Gorbačov v lednu 1987 požadoval zavedení některých demokratických prvků. Například volby z více kandidátů. Na XXIX. sjezdu KSSS se zasadil o radikální změny ke snížení kontroly strany nad státními orgány. První takové volby proběhly v celém Sovětském svazu v březnu a v dubnu 1989. A za necelý rok, 15. března, byl Gorbačov zvolen prvním prezidentem SSSR.
Jako tajemník, ale také jako prezident, Gorbačov usiloval o zlepšení zahraničních vztahů. Proto neváhal a navazoval důvěrné vztahy s významnými západními politiky, například s předsedkyní britské vlády Margaret Thatcherovou, západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem, či prezidentem Spojených států amerických Ronaldem Reaganem.
Vodka i portské víno značky Gorbačov
Po jeho rezignaci 25. prosince 1991 SSSR oficiálně zanikl k 31. prosinci téhož roku. Gorbačov se tak stal prvním a zároveň posledním sovětským prezidentem.
Na Západě je znám jako ten, za jehož panování skončila studená válka. V Rusku ale moc příznivců nemá, je obviňován z rozpadu impéria a následné bídy. Podle výzkumů je však většina Rusů potěšena jednotlivými výsledky přestavby země.
V listopadu roku 1985 se poprvé setkává americký prezident Ronald Reagan s generálním tajemníkem KSSS Michailem Gorbačovem v Ženevě. Stali se z nich dobří přátelé.
V roce 1990 Gorbačov obdržel Nobelovu cenu za mír. Roku 1992 založil Gorbačovovu nadaci a o rok později Mezinárodní Zelený kříž. Jako první obdržel ocenění Ronald Reagan Freedom Award z rukou samotného amerického prezidenta Reagana. Tato cena se uděluje osobám, které významně a trvale přispěly ke svobodě na celém světě. Mimo jiné byla po Gorbačovovi pojmenována ruská vodka a stal se značkou slavného portského vína. Dnes už se ale nepoužívá.
Zajímavosti 2. března
Svátek: Anežka
Významné události:
1933 v newyorském Radio City Music Hall měl premiéru film King Kong.
1950 v Českých Budějovicích byl ukončen provoz tramvají.
1953 Ceny Akademie, známé jako Oscaři, byly poprvé živě vysílány v televizi stanicí NBC.
1978 první člověk, jenž nebyl občanem SSSR a USA, se dostal do vesmíru. Byl to občan Československa, Vladimír Remek, na lodi Sojuz 28.
1983 Kompaktní disky a další přehrávače byly poprvé uvedeny na trhy po celém světě. Do té doby byly k dispozici jen v Japonsku.
Významná narození:
1824 Bedřich Smetana, český hudební skladatel, znám především cykly symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta.
1942 John Irving, americký spisovatel a držitel Oscara za scénář k filmu Pravidla moštárny (Svět podle Garpa, Hotel New Hampshire, Rok vdovou, Dokud tě nenajdu).
1947 Harry Redknapp, anglický fotbalový trenér londýnského klubu Tottenham Hotspur.
1962 Jon Bon Jovi, americký zpěvák skupiny Bon Jovi, nejznámějším hitem zůstává It’s My Life.
1968 Daniel Craig, britský herec, poslední představitel Jamese Bonda (Mnichov, Invaze, Casino Royale, Quantum of Solace, Kovbojové a vetřelci).
1971 Roman Čechmánek, český hokejový brankář, zlato z ZOH v Naganu 1998, trojnásobný mistr světa z let 1996, 1999 a 2000.
1978 Tomáš Kaberle, český hokejista, bronz z ZOH v Turíně 2006 a mistr světa v roce 2005.
1981 Bryce Dallas Howardová, americká herečka (Vesnice, Žena ve vodě, Spiderman 3, Terminator Salvation).
Roku 1989 na oficiální návštěvě Číny, během demonstrací na Náměstí nebeského klidu a krátce před obnovením trestu smrti v Pekingu, se Gorbačova ptali na jeho názor na velkou čínskou zeď. „Je to krásné dílo“, odpověděl, „ale je pořád mnoho zdí mezi lidmi“. Novinář se ho zeptal: „Chtěl byste, aby zbořili Berlínskou zeď?“ Gorbačov odpověděl vážně: „Proč ne?“