Článek
Constantin Prisacaru nasedl naposledy do kokpitu své stíhačky na letišti ve slovenských Piešťanech deset dnů po oslavě svých 22. narozenin. Spolu s druhým pilotem Constantinem Oprisem měli za úkol zaútočit na německá vozidla na silnici poblíž Bánova na Brodsku.
„Prisacarův letoun IAR-81C Nr. 308 byl ale zasažen nepřátelskou protiletadlovou palbou a dopadl na okraj Suché Loze v trati Lán,“ přiblížil Novinkám Hela, předseda spolku Letecká bitva Bílé Karpaty.
K tragickému sestřelu došlo jen čtyři měsíce poté, co mladý Prisacaru získal vojenskou pilotní licenci a byl zařazen k rumunské 2. stíhací jednotce, která byla součástí 1. rumunského leteckého sboru. „Od 4. do 26. dubna 1945 stihl Prisacaru provést dvacet šest bojových misí,“ podotkl Hela.
Přímého svědka nehody se po válce nepodařilo vypátrat, většina obyvatelstva byla schována před neustálými nálety v krytech.
„My jsme měli kryt v humně, ale schovávali jsme se i ve sklepích. Při přeletech jsme vždycky rychle opustili školu a utíkali domů. Kdyby spadla bomba nebo letadlo na školu, ať nedojde k hromadné tragédii,“ přiblížila pro Novinky atmosféru závěru války na Uherskobrodsku devětaosmdesátiletá pamětnice Františka Fuksová, která pochází z Komně nedaleko Suché Loze.
Prisacarův letoun podle pamětníků po sestřelení zavadil o střechu stodoly na okraji obce, následně se rozmetal na kusy na přilehlém poli. „Nikdy už se nedozvíme, zda byl pilot zraněn již ve vzduchu, nebo zahynul až po pádu letounu,“ konstatoval Hela.
„Na okamžik uviděl několik explozí, obrovské plameny a ucítil silný náraz, jako by se letadlo zastavilo na místě. Z motoru se odtrhla kapota a do kokpitu vnikl silný zápach benzinu. Hustá oblaka kouře jej začala dusit a on cítil popáleniny na nohou. Letadlo zachvátily plameny a ručička výškoměru se blížila k nule,“ vzpomínali po válce na poslední chvíle Prisacara jeho spolubojovníci Gheorghe Butnaru a Gheorghe Rascanu.
Pomník odhalila velvyslankyně Rumunska v ČR
Pomník rumunského pilota, který se podílel na osvobození Československa, odhalila velvyslankyně Rumunska Maria-Antoaneta Barta.

