Článek
Teplárna na Špitálce v Brně zahájila provoz 4. prosince 1930. Z Brna plného kouřících komínů je dnes město s čistším vzduchem a moderní soustavou centrálního zásobování teplem, které stojí na prahu jednoho z největších teplárenských projektů v zemi – vybudování horkovodu z jaderné elektrárny v Dukovanech.
Od uhlí k biomase
V 50. letech vznikla síť centrálního zásobování teplem, v sedmdesátých přišel odklon od uhlí a v „devadesátkách“ do hry vstoupil paroplyn. Před patnácti lety začala přestavba parovodů na horkovody a už příští rok by měl pokrýt patnáct procent spotřeby města nový zdroj na biomasu.
„Z původně teplárenské společnosti se postupně stal partner, který pro Brno zajišťuje celý energetický ekosystém. Teplárny v současnosti nenabízejí pouze teplo, ale i elektřinu, plyn, chlazení a služby v oblasti e-mobility. Díky tomu jsou schopny městu, firmám i institucím poskytovat komplexní energetické služby, od výroby a distribuce energie až po chytré řízení spotřeby a budování moderní infrastruktury pro dopravu a budovy,“ uvedl při oslavě výročí společnosti její ředitel Petr Fajmon.
Jak doplnil, letos spustily tamní teplárny zkušební provoz spalovny dřevní štěpky, který v budoucnu ročně ušetří 38 000 tun emisí CO₂ a šestnáct milionů krychlových metrů zemního plynu. Nyní dodávají teplo více než 105 tisícům domácností, přičemž provozují 292 kilometrů horkovodů a zaměstnávají 450 lidí.
Přivedení čisté energie z jádra má zelenou
Zastupitelstvo města už podpořilo projekt přivedení tepla z dukovanské elektrárny. Horkovod Dukovany-Brno získal podporu přes deset miliard korun z výnosů z emisních povolenek. Projekt teplárny představily v Evropském parlamentu a zaujal i na světové výstavě EXPO v Japonsku. V říjnu byl vybrán dodavatel kompletního zpracování projektové dokumentace a zajištění potřebných povolení: AFRY CZ.
Teplárny investovaly do modernizace za posledních deset let osm miliard korun. Na snímku je zařízení Červený mlýn.
„Horkovod přinese dva miliony gigajoulů ročně, to je obrovské množství energie pro Brno a města po trati. Úspora 77,7 milionů krychlových metrů zemního plynu ulehčí městu na emisích až 135 000 tun CO₂. Zajistí jistotu dodávek tepla, čistší vzduch i stabilnější ceny,“ dodal Fajmon s tím, že do roku 2030 chtějí snížit závislost na plynu, rozvíjet obnovitelné zdroje, modernizovat systém centrálního zásobování teplem a připravit Brno na budovy s téměř nulovými emisemi.
Za posledních deset let teplárny investovaly osm miliard korun do modernizace, patří i k podporovatelům sportu či zdravotnictví.
