Článek
Přežít těhotná řádění gestapa nebylo samozřejmostí. Například sestra parašutisty Josefa Valčíka byla také v jiném stavu, několik měsíců po porodu byla popravena a dítě dáno k adopci.
Z patnácti ležáckých žen, které čekaly ve sklepení Larischovy vily na smrt, byla těhotná i Františka Burešová. Spolu s ní měly čekat dítě další tři ženy. Ani to však gestapu nezabránilo, aby je nechalo zastřelit.
Bývalá kamenická osada Ležáky sloužila za druhé světové války jako úkryt parašutistů skupiny Silver A s radiostanicí Libuše vyslané z Londýna. Osud osady se naplnil 24. června 1942, kdy do Ležáků vtrhli němečtí nacisté. Všichni obyvatelé kromě dvou dětí byli zavražděni, osada vypálena a srovnána se zemí.
Zdroj: Památník Ležáky
„Manželka Jindřicha Vaška byla ve vysokém stupni těhotenství, proto byla odvezena do pardubické porodnice a jejího manžela s ostatními lidmi z Ležáků 2. července 1942 popravili,“ popsala regionální historička Kristina Čechalová.
A zde je mezera, která nahrává domněnkám. Annu Vaškovou odvezli do porodnice a po nemocnici se rozneslo, že má tyfus. Je však otázkou, zda fámu o nákaze nerozšířil ošetřující lékař, aby se k rodičce nikdo nepřiblížil, nebo samotné gestapo, které chtělo ženu, jež mnoho věděla, izolovat.
Vašková totiž byla manželkou správce lomu v Hluboké, kde odbojáři ukrývali vysílačku Libuši, přes kterou komunikovali s Londýnem.
„Osobně se přikláním k té druhé možnosti. Ošetřující lékař by nesmírně riskoval a ohrožoval by i svou rodinu. Pravdivější mi přijde ta druhá, gestapo ji pořád hlídalo. Lékař by nemohl tak dlouho tvrdit, že má tyfus. Správného konce jsem se nedopátrala,“ řekla Čechalová.

Jindřich Vaško byl nejdříve voják, pak se stal správcem lomu.
Anna Vašková si v porodnici pobyla delší dobu. Není se co divit, narodila se jí dvojčata - dva synové, Petr a Pavel. První měsíce musela žít v nepředstavitelném napětí, kdy si pro ni gestapo přijde. Jenže Vaškovou nechalo poněkud překvapivě žít.
„Možnosti, proč, jsou vlastně jen dvě. Buď se nad ní někdo smiloval a řekl si, že už toho utrpení bylo dost, nebo se na ni jednoduše zapomnělo,“ zmínil vojenský historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev. S Annou Vaškovou se v 90. letech dvakrát setkal. „Vybavuju si ji jako velmi energickou paní,“ doplnil.
Anna Vašková se pak už nikdy nevdala. Žila v Medlešicích na Pardubicku a poté v Chrudimi jen pro své syny. Stejně jako oni pracovala v pardubické Tesle. Ani jedno z dvojčat se neoženilo, oba synové žili s matkou.
Zemřel v den svých narozenin
Když ji po válce z Tesly propustili, vyšlo najevo, že byla manželkou odbojáře Jindřicha Vaška, který byl členem odbojové skupiny Čenda. Proto ji vzali zpátky a měla zde trvalé místo až do důchodu.
Synové zdědili po strýci z matčiny strany auto. Touto škodovkou také 28. června 1994, v den svých dvaapadesátých narozenin, odváželi do Bruntálu kamaráda, který hodně pátral po zavlečených českých dětech do Německa. Měli autonehodu. Dvojče Pavel, který řídil, přišel o život na místě, druhý syn Petr zemřel měsíc po nehodě v nemocnici. Jejich matka je přežila zhruba o dva roky.