Článek
Lidé si dnes do budovy krajského úřadu chodí vyřizovat nové doklady nebo záležitosti týkající se dopravní agendy. Mnozí z nich ale nevědí, že když vystupují po schodech mezi dva žulové zubry, vítá je budova, jejíž stěny byly svědkem strašných událostí. Tři lidé zde přišli o život skokem z okna, možná je gestapo vyhodilo.
Až doposud přitom věděli historikové o dvou obětech.
„Dne 22. září 1941 byl vyhozen po výslechu gestapem elektromechanik Telegrafie (předchůdkyně firmy Tesla – pozn. red.) Josef Kříž,“ hlásá pamětní deska na stěně krajského úřadu. V rodinné paměti Křížových se uchovala vzpomínka, že jeho tehdejší přítelkyně, která na něj v Jahnově ulici čekala, potvrdila, že ho gestapo vyhodilo z okna. Že sebevraždu nespáchal.
Šéf pardubického gestapa Gerhard Clages a jeho spolupracovník Löhne v pracovně v roce 1943
Stejnou smrtí, skokem z okna, zemřel 20. června 1942 František Hladěna, jehož znalosti se pardubickému gestapu hodily.
„Když potřebovalo zakoupit nové auto, používalo ho při koupi, protože Hladěna byl motoristický odborník. Přezdívali mu Schneller Franz. O gestapu leccos věděl, měl přehled, co se na gestapu děje, a mohl tyto informace předávat. Mohl to být jeden z důvodů, proč se ho gestapo zbavilo,“ řekl historik Jiří Kotyk.
Hladěna pomáhal parašutistům z paraskupiny Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček). Prvně jmenovaného dokonce ukrýval ve svém bytě. Po zradě Karla Čurdy byl zatčen a podroben nelidskému výslechu. Některé prameny uvádí, že v nestřeženém okamžiku vyskočil, jiné, že byl vyhozen.
Strhávání nápisu ze sídla Oberlandratu, kde sídlilo gestapo.
Z vyprávění svědků nyní vyšlo najevo, že podobným způsobem zahynul ještě Rudolf Pohorský, zástupce litomyšlského odboje. Bydlel v Poříčí u Litomyšle na Svitavsku. Gestapo ho zatklo 19. května 1942 v Praze a převezlo ho na výslechy do Pardubic.
„Dne 9. června 1942 v 8:45 hodin vyskočil ze třetího poschodí služebny gestapa po výslechu. Smrt nastala v důsledku zlomeniny spodiny lebeční,“ řekla Šárka Kuchtová z Paměti národa, která prohlídku a vzpomínkové setkání na dnešním krajském úřadu organizovala.
Na základě toho, že byl vyhozen, nebo skočil, byla okna v nejvyšším patře opatřena mřížemi.
I proto zřejmě Hladěna, který je v chronologické řadě poslední obětí, nemohl skočit do Jahnovy ulice jako Kříž a Pohorský, ale byl vyhozen, či skočil do dvora sídla gestapa.
Příslušníci gestapa bez potrestání
Když bylo počátkem května 1945 jasné, že dny gestapa jsou v Pardubicích sečteny, před svým odchodem ještě spálilo všechny kompromitující dokumenty včetně seznamu kolaborantů. Když 8. května 1945 přišel poručík Josef Trnka převzít úřad, na schodech do 3. patra ho postřelili a dobili v jedné z kanceláří.
„Příslušníci pardubického gestapa byli dohledáváni poválečnou justicí. Nikdo z nich nebyl souzen a dohnán k zodpovědnosti. Spravedlnost si ale našla někdejšího šéfa pardubického gestapa Gerharda Clagese (stojí za vypálením osady Ležáky). Ten už v roce 1945 nežil, byl převelen do Maďarska, kde vypuklo v roce 1944 protifašistické povstání, a on byl na ulici v Budapešti zastřelen,“ řekl Kotyk.
