Článek
Rozhodla se, že text rozmnoží a spolu s kolegy ho roznese známým. Za to byla v září roku 1948 zatčena a téhož měsíce u veřejného soudu odsouzena na sedm let těžkého žaláře.
V ženské věznici v Olomouci si odseděla přes tři roky. Z vězení odcházela s podlomeným zdravím. Poté byla zařazena do práce, stále ale byla v podmínce a na každém kroku po ní slídila Státní bezpečnost. Od roku 1956 byla na mateřské dovolené a následně si řadu let vydělávala mandlováním prádla, protože jinou práci nemohla sehnat.
Takto zněla slova E. Beneše na zmíněném ilegálním letáku:
„Ne všechen lid si přeje zánik demokracie, ale vy, pánové, a vámi vedená strana si přeje, abych svým podpisem zabil demokracii v Československu a zradil nejen sebe, ale i celému národu nejdražší přísahu: Prezidente Osvoboditeli, věrní zůstaneme… Jestliže tak činím, tedy jen proto, abych zabránil bratrovražedným bojům, jimiž mi vyhrožujete a jež jste schopni vyvolat. Věřím však, že lid československý pochopí můj čin a při nejbližší příležitosti ukáže, že mu jsou cizí metody, jichž užíváte, a že jste podceňovali mravní vyspělost, věrnost a demokratickou mysl našeho československého lidu.“
O jejích aktuálních narozeninách na své facebookové stránce během pondělí informovala v příspěvku Konfederace politických vězňů (KPV).
Růžena Kamarádová v době zatčení roku 1948
