Hlavní obsah

Na půdě v Česku ležely 80 let tisíce fotografií, v Německu vypátrali dceru autorů

3:48
3:48

Poslechněte si tento článek

Jednaosmdesátiletá Beata Kunzeová ze saského Grossröhrsdorfu zažila minulý týden v pátek, jaké to je, když se vás dotkne minulost. Pomohli k tomu čeští badatelé a archiváři. Německá seniorka si v České Lípě převzala soubor dvou tisíc fotografií, které před druhou světovou válkou i během ní pořídili její rodiče.

Foto: Petr Fletcher

Beata Kunzeová (uprostřed v bílém) přebírá v České Lípě od Václava Krecla bednu s fotografiemi, které v letech 1933-1944 pořídili její rodiče. Snímky ležely 80 let uložené na půdě.

Článek

Fotografie, pořízené v letech 1933 až 1944, ležely uložené 80 let ve velkorysé plechové bedně od sušenek na půdě rodinného domu v českolipské čtvrti Slovanka. Tady je našla rodina Václava Krecla, které dům patří.

„Moji rodiče dům koupili v roce 1967 a původní majitelka jim řekla, že na půdě jsou krabice s fotkami, které jí nepatří. Táta si to vytáhl, prohlédl, nic mu to neříkalo, tak to tam zase vrátil. Někdy před 20 lety jsem si to našel i já, ale nic dalšího jsem také nepodnikl,“ sdělil Novinkám Václav Krecl.

Příběh unikátního souboru fotografií se „nastartoval“ až s další generací. Dcera Václava Krecla se v čajovně setkávala s lidmi ze státního archivu a o pokladu na půdě jim vyprávěla. „Zasvítily jim oči, chtěli to vidět a uvolili se, že to zpracují a zdigitalizují,“ objasnil Krecl, jak se celý soubor dostal do Státního okresního archivu v České Lípě.

Snoubenci milovali výlety

V archivu zjistili, že fotografie pořizoval mladý pár Gertruda Lassmannová, pocházející z České Lípy, a její milý a později snoubenec a manžel Friedrich Hermann Trotzer ze Žitavy. Mladý pár propadl vášni fotografování, Trudi i Friedrich také milovali výlety, fotili Českou Lípu, Žitavu i jejich okolí. V souboru jsou i snímky z cest do zahraničí. Archiváři začali po osudu autorů fotografií pátrat.

„Na začátku to nevypadalo dobře. Jméno paní Lassmannové, později Trotzerové, jsme nenašli na kartách z organizovaného odsunu a obávali jsme se, že to je konec a víc nezjistíme. Měli jsme ale obrovské štěstí, v krajanském časopisu vydávaném Němci odsunutými z Českolipska jsem objevil zmínku, že paní Lassmannová má novou adresu v Žitavě,“ popsal archivář Michal Rádl.

Foto: archiv Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě

Ilustrační foto. Česká Lípa na historické fotografii

Na adrese našel opuštěně vypadající dům i úplně cizí jméno na zvonku. Domníval se, že tady stopa končí a že příběh paní Lassmannové-Trotzerové se uzavře s tím, že byla vysídlena do NDR.

Jenže znovu pomohla další nově objevená informace z krajanského časopisu Leipaer Heimatbrief. Jistá Beata Kunzeová tam v roce 1992 napsala a sdělila, že její maminka Trudi Trotzerová, původem z České Lípy, toho roku zemřela.

Právě dceru Beatu se nakonec podařilo v Německu vypátrat. Dnes 81letá žena přijela v pátek s celou svou rodinou do České Lípy. Nález z půdy označila za zázrak. „Maminka se kdysi zmínila o tom, že v České Lípě něco nechala, ale víc se o tom nemluvilo. Tohle je pro mě velké překvapení,“ uvedla.

Foto: Michael Polák, Novinky

Beata Kunzeová se v České Lípě dozvěděla, co se podařilo archivářům a badatelům díky fotografiím po jejích rodičích vypátrat.

Archivářům na některé otázky neuměla odpovědět. Není třeba jasné, jak se fotografie ocitly v domě na Slovance, neboť její maminka bydlela v Havlíčkově ulici, v jiné části města. „Navždy nevyjasněno zůstane asi i to, proč si paní Trotzerová fotografie nikdy nevyzvedla. Z bývalé NDR sem přijet mohla. Možná tu byla, možná se nedozvonila, možná nenašla ty lidi, které hledala. To se už asi nedozvíme,“ naznačuje Michal Rádl.

Badatelé, kteří pomohli s vypátráním rodiny, se chtějí také ještě více dozvědět o tatínkovi paní Beaty, která ho prakticky nepoznala. Její otec, autor fotografií, zemřel v roce 1944 ve Francii v uniformě wehrmachtu v rámci operace, která následovala nedlouho po vylodění Spojenců v Normandii.

Beata Kunzeová a její rodina si domů do Saska odvezli zatím jen větší část objeveného pokladu. Menší, kterou se ještě nepodařilo zdigitalizovat, zůstala v českolipském archivu a bude také zdigitalizována. Po dohodě s rodinou by později mohla být část pokladu z půdy přístupná online.

Související témata:
Historické fotografie

Výběr článků

Načítám